|
Vyučující
|
-
Gaja Václav, MUDr.
-
Rašková Martina, MUDr.
-
Rulíšek Patrik, MUDr.
-
Herman Jiří, MUDr.
-
Dufala Jozef, MUDr.
-
Křivánková Malvína, MUDr. Ph.D.
-
Škvařilová Marcela, MUDr. Ph.D.
-
Strašil Radek, MUDr.
-
Petřek Martin, prof. MUDr. CSc.
-
Ondrůšková Rancová Hana, MUDr.
-
Navrátilová Zdenka, doc. Mgr. Ph.D.
-
Mateášiková Zuzana, MUDr.
-
Veselý Ondřej, MUDr.
-
Petřková Jana, doc. MUDr. Ph.D.
-
Berková Marie, MUDr. Ph.D.
-
Sikorová Kateřina, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Vybrané problémy z patofyziologie respirace a krevních plynů. Klasifikační schémata hypoxie a hyperkapnie. Plicní embolizace. Plicní edém. RDS a ARDS. Vybrané problémy z patofyziologie ledvin. Selhání ledvin. Nefritický a nefrotický syndrom. Poruchy vodní a solné rovnováhy. Diabetes mellitus (DM) - akutní a chronické komplikace. Poruchy acidobazické rovnováhy. Vybrané problémy z patofyziologie endokrinního systému. Etiopatogeneze celkových a místních edémů. EKG, srdeční selhání, systémová arteriální hypertenze, selhání cirkulace.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur), Projekce (statická, dynamická)
|
|
Výstupy z učení
|
Studenti během výuky studují společné principy patogeneze nejdůležitějších onemocnění dýchacího, kardiovaskulárního, endokrinního systému a ledvin, které jsou poskytovány s výkladem typických klinických případových studií. Student se naučí analyzovat roli různých rizikových faktorů v patogenezi aterosklerózy, arteriální hypertenze, bronchiálního astmatu, CHOPN, diabetes mellitus, selhání ledvin a dalších důležitých klinických stavů, porovnáním běžných a odlišných cest v jejich patogenezi. Etiologie, patogeneze a klinické projevy život ohrožujících stavů (šok, kóma, selhání srdce / dýchání / ledvin) jsou vysvětleny společně s hlavními principy diagnostiky, léčby a profylaxe onemocnění. Studenti se učí zvážit komplexní vztahy mezi příčinami, dynamikou a vývojem onemocnění a vnímat integrační podstatu medicíny.
Studenti jsou po absolvování předmětu vybaveni znalostmi a dovednostmi, které jsou nutné pro jejich další klinické a diagnosticko-terapeutické vzdělávání. Jsou schopni diskutovat o příčinách, dynamice, léčbě a prevenci nemocí na základě moderních vědeckých poznatků. Jsou schopni zdůvodnit a respektovat zásady medicíny založené na důkazech.
|
|
Předpoklady
|
Absolvování předmětů "Biochemie 2", "Fyziologie", "Normální Anatomie 2" a "Histologie a ambryologie 2".
PFY/VCA11 a zároveň HIE/VCA12 a zároveň LCH/VCA21
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Písemná zkouška, Esej
Podmínky pro udělení zápočtu jsou následující: 1) V souladu se směrnicí LF UP: LF-B-18/14 (omluva 10% výuky) Ústav stanovuje následující limit bez omluvy: 6 vyučovacích hodin (rozumí se tím 1 celé a 0,5 cvičení). Pro náhrady je vyhrazen 15. výukový týden. 2) Zápočet bude udělen po úspěšném zodpovězení 2/3 otázek zápočtového testu na počítači v 15. výukovém týdnu. K přihlášení k zápočtovému testu, příp. k jeho opravám, slouží STAG. 3) Průběžné testy i zápočtový test obsahují otázky z teoretické i praktické části výuky; součástí zkoušky je diskuze patofyziologických mechanismů na základě výuky na simulátoru, případně diskuze zjednodušených klinických případů. 4) Při eventuálním neúspěchu u zápočtového testu jsou možné dva opravné testy. Pokud by student stále nedosáhl limitu, ústav zváží možnost ústní opravy za přítomnosti dvou vyučujících. 5) Nepřipravenost studenta, tj. zjištění základních neznalostí z látky probrané na dřívějším praktiku a také bazálních neznalostí z předcházejících oborů, zejména fyziologie, biochemie aj. může být důvodem k vyloučení z praktika.
|
|
Doporučená literatura
|
-
http://pfyziolklin.upol.cz/. http://pfyziolklin.upol.cz/.
-
Nečas, E. a kol. (2013). Obecná patologická fyziologie. Praha Karolinum.
-
Nečas, E. a kol. (2013). Patologická fyziologie orgánových systémů. Část I.. Praha.
-
Nečas, E. a kol. (2013). Patologická fyziologie orgánových systémů. Část II.. Praha Karolinum.
-
Pávková Goldbergová, M. (2016). Patofyziologie v obrazech. Brno: Masarykova univerzita.
-
Silbernagl S., Lang F.:. (2012). Atlas patofyziologie člověka. Grada 2012.
|