|
Vyučující
|
-
Langer Jiří, doc. Mgr. Ph.D.
-
Růžičková Veronika, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Aplikovaná diagnostika do oblasti spec. pedagogiky, se seznámením se se základními prostředky AAK a tím kdy který využít, s jejich klady i zápory u jednotlivých skupin osob se ZP.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Demonstrace, Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu Alternativní a augmentativní komunikace je seznámit frekventanty s prostředky a systémy AAK využitelnými u osob s postižením.
Výstupy předmětu vycházejí z dílčího profilu absolventa vztahujícího se k dané disciplíně.
|
|
Předpoklady
|
Účast na studijním programu speciální pedagogika
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Písemná zkouška, Písemný test
Splnění podmínek stanovených vyučujícím předmětu na začátku semestru.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bendová, P., & Langer, J. (2013). Alternative communication techniques. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
-
Bendová, P. (2013). Alternativní a augmentativní komunikace. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
-
KOLUCHOVÁ, J., MORÁVEK, S. (1990). Psychologická diagnostika dětí a mládeže. Olomouc : VUP.
-
Kubová, L. (1996). Alternativní komunikace, cesta ke vzdělávání těžce zdravotně postižených dětí. Praha: Tech-market.
-
LESNÝ, I. (1984). Klinické vyšetřovací metody v dětské neurologii. Praha: Avicenum.
-
RENOTIÉROVÁ, M., LUDIKOVÁ, L. a kol. (2003). Speciální pedagogika.. Olomouc, VUP.
|