Předmět navazuje na Teatroterapii I a teatroterapii II a je zaměřen na hlubší poznání specifik daného oboru, především prozkoumává variabilitu přístupů vzhledem k cílové skupině, přičemž se zaměřuje na nejčastější cílové skupiny (jedince s mentálním postižením, s PAS aj.). Studenti budou seznámeni s nejnovějšími trendy v oblasti teatroterapeutického procesu, zvláště se zahraničními přístupy využívající jak narativních postupů, tak i postupů rehabilitačních na úrovni hluboké práce s tělem a plastického pohybu. Bude detailně vydefinována role teatroterapeutického asistenta a bude vymezen teaotroterapeutický proces versus specifické divadlo. Studenti by měli po absolvování předmětu: - Umět definovat specifika teatroterapeutického procesu u vybraných cílových skupin. - Být seznámeni s nejnovějšími světovými trendy oboru. - Vymezit roli teatroterapeutického asistenta s terapeutického i estetického hlediska. - Rozlišit pojmy specifické divadlo a teatroterapeutický proces. Povinná literatura: BARTON-FARCAS, S. (2018). Disability and theatre.London: Taylor & Francis. GRONEMEYER, A. (2004) Divadlo. Brno: Computer Press. LUKAVSKÝ, R. (1978). Stanislavského metoda herecké práce. Praha: SPN. MARTINEC, V. (2003). Herecké techniky a zdroje herecké tvorby. Praha: IPOS. POLÍINEK, M. D. (2020). Teatroterapeutické a skazkoterapeutické přístupy pro literárně-dramatické obory. Olomouc: Univerzita Palackého. POLÍNEK, M. D. (2015) Tvořivost (nejen) jako prevence rizikového chování. Olomouc: Univerzita Palackého. POLÍNEK, M. & RŮŽIČKA, M. (2013) Úvod do studia dramaterapie, teatroterapie, zážitkové pedagogiky a dramiky. Olomouc: P- Centrum. ZINKER, J. (2004). Tvůrčí proces v Gestalt terapii. Brno: ERA.
|