Předmět navazuje na Teatroterapii I a je zaměřen na hlubší poznání specifik daného oboru, především prozkoumává účinné faktory vlastní pouze teatroterapeutickému procesu, jako je paradox teatroterapeutického zacílení, variabilita jednotlivých fází teatroterapeutického procesu aj. Dále jsou studenti seznamováni také s jednotlivými profesemi, které participují na teatroterapeutickém procesu a jejich specificích oproti klasické dramatické tvorbě. Studenti by měli po absolvování předmětu: - Umět definovat specifika teatroterapeutického procesu. - Vymezit typy teaiotroterapeutických cílů a porozumět jejich paradoxní vzájemnosti. - Specifikovat jednotlivé profese a jejich místo v teatroterapeutickém procesu. - Umět variovat jednotlivé fáze teatropterapeutických projektů. Studijní literatura a studijní pomůcky: Povinná literatura: BARTON-FARCAS, S. (2018). Disability and theatre.London: Taylor & Francis. GRONEMEYER, A. (2004) Divadlo. Brno: Computer Press. LUKAVSKÝ, R. (1978). Stanislavského metoda herecké práce. Praha: SPN. MARTINEC, V. (2003). Herecké techniky a zdroje herecké tvorby. Praha: IPOS. POLÍINEK, M. D. (2020). Teatroterapeutické a skazkoterapeutické přístupy pro literárně-dramatické obory. Olomouc: Univerzita Palackého. POLÍNEK, M. D. (2015) Tvořivost (nejen) jako prevence rizikového chování. Olomouc: Univerzita Palackého. Doporučená literatura: POLÍNEK, M. & RŮŽIČKA, M. (2013) Úvod do studia dramaterapie, teatroterapie, zážitkové pedagogiky a dramiky. Olomouc: P- Centrum. ZINKER, J. (2004). Tvůrčí proces v Gestalt terapii. Brno: ERA.
|