|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Demonstrace, Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
Předmět se zaměřuje na specifika a možnosti komunikace osob a s osobami se zdravotním postižením v nejširším slova smyslu. Diskutovány budou např. otázky verbální i neverbální komunikace, informačních a komunikačních technologií, ale i postojů společnosti k osobám s postižením a jejich mediální reprezentace. V rámci předmětu se zaměříme právě na: - témata komunikace jednotlivých skupin osob s postižením, jejich odlišnosti v komunikaci (s ohledem na věk, či dobu vzniku postižení), - komunikaci s osobami s postižením v jednotlivých situacích běžného dne (na úřadě, u lékaře, ve škole atp.). - specifika v komunikaci písemném, - mediální obraz osob s postižením. Studijní literatura a studijní pomůcky: Povinná literatura: FINKOVÁ, D., LUDÍKOVÁ, L. (2013). Specifika komunikace s osobami se zrakovým postižením. 1. vyd. Olomouc: UP. Studijní opory. ISBN 978-80-244-3696-8. TREZNEROVÁ, I., KREJČÍŘOVÁ, O. (2010). Etika a komunikace s osobami se zdravotním postižením. 1. vyd. Olomouc: UP. ISBN 978-80-244-2625-9. LUDÍKOVÁ, L. (2007). Manuál základních postupů jednání při kontaktu s osobami se zrakovým postižením. 1. vyd. Olomouc: UP. ISBN 978-80-244-1636-6. DLABAL, M. (2021). Komunikace v pomáhajících profesích. Vydání první. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-1806-7. ŠUMNÍKOVÁ, P., KOPEČNÝ, P. (2021). Komunikační schopnost u osob se zrakovým postižením. Praha: UK - Pedagogická fakulta. ISBN 978-80-7603-243-9. KRHUTOVÁ, L. (2011). Komunikace s klienty se zdravotním postižením. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. ISBN 978-80-7368-981-0. MOTSCHNIG, R., NYKL, L. (2011). Komunikace zaměřená na člověka: rozumět sobě i druhým. Vyd. 1. Praha: Grada. Psyché. ISBN 978-80-247-3612-9. MUSIL, J. (2010). Sociální a mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského. ISBN 978-80-7452-002-0. FINKOVÁ, D. (2010). Základy tyflopedie: předmět, cíle, techniky prostorové orientace a komunikace. 1. vyd. Olomouc: UP. ISBN 978-80-244-2627-3. VYBÍRAL, Z. (2009). Psychologie komunikace. Vyd. 2. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-387-1. Specifika komunikace osob se zdravotním postižením. (2008). 1. vyd. Olomouc: UP. ISBN 978-80-244-1935-0. FINKOVÁ, D. a kol. (2012). Osoby se zrakovým postižením v procesu komunikace [CD-ROM]. 1. vyd. Olomouc: UP. Požadavky na systém: internetový prohlížeč. ISBN 978-80-244-3082-9. Doporučená literatura: KLUGEROVÁ, J. a kol. (2017). Komunikace v teorii a praxi speciální pedagogiky. Vydání I. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského. ISBN 978-80-7452-128-7. BENDOVÁ, P. (2014). Alternativní a augmentativní komunikace. Vydání první. Hradec Králové: Gaudeamus. ISBN 978-80-7435-508-0. ŠAROUNOVÁ, J. a kol. (2014). Metody alternativní a augmentativní komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0716-0. JURKOVIČOVÁ, P. a kol. (2010). Komunikace a lidé se smyslovým postižením: metodický materiál. 1. vyd. Olomouc: UP. ISBN 978-80-244-2649-5. KIMPLOVÁ, T. (2010). Ztráta zraku: úvod do psychologické problematiky. Vyd. 1. Ostrava: Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě. ISBN 978-80-7368-917-9.
Na základě absolvování předmětu bude student schopen reflektovat specifika komunikace osob a s osobami se zdravotním postižením v nejširším slova smyslu.
|