Předmět s názvem Muzikoterapie 2 prohloubí úroveň porozumění problematice muzikoterapie, kterou studenti získali v předmětu Muzikoterapie 1. Cílem předmětu je vybavit studenty základními praktickými dovednostmi a získat teoretické porozumění, jak jsou tyto dovednosti, metody a postupy aplikovány v rámci terapeutického procesu. Koncepce předmětu je založena na členění terapeutického procesu do fáze doporučení a terapie (zahrnující hodnocení klienta), realizace muzikoterapie dle muzikoterapeutického plánu a evaluaci / ukončení muzikoterapeutického procesu. V rámci těchto fází si studenti prohloubí vědomosti o metodách pro hodnocení / evaluaci muzikoterapeutického procesu, formách a typech muzikoterapeutického působení, využití improvizačních, interpretačních, kompozičních a poslechových metod a technik. V rámci cvičení si budou studenti tyto dovednosti nacvičovat na praktických příkladech formou improvizačních cvičení, hry v rolích, reflexí videonahrávek ve skupině atd. Výsledkem předmětu bude znalost jednotlivých fází a procedurálních postupů využívaných v rámci muzikoterapeutického působení, schopnost získat klienty prostřednictvím různých typů doporučení, schopnost informovat interdisciplinární tým a další profesionály o indikacích, kontraindikací a povaze muzikoterapie, vytvořit terapeutický kontrakt, stanovit dlouhodobé i krátkodobé terapeutické cíle, vybrat vhodnou formu a přístup muzikoterapie vzhledem k indikacím a kontraindikacím, formulovat muzikoterapeutický plán, realizovat a evaluovat muzikoterapeutický proces. ADAMEK, M. S., & DARROW, A. A. (2010). Music in Special Education. Silver Spring: The American Music Therapy Association, Inc. BAKER, F., & TAMPLIN, J. (2010). Music Therapy Methods in Neurorehabilitation. London: Jessica Kingsley Publishers. BAKER, F., & WIGRAM, T. (2012). Songwriting: Methods, Techniques and Clinical Applications for Music Therapy Clinicians, Educators and Students. Jessica Kingsley Publishers, London. BRUNK, B. K., & COLEMAN, K. A. (1996). A Special Education Music Therapy Assessment Process. In B. L. WILSON, Models of Music Therapy Interventions in School Settings (s. 69-82). Silver Spring: AMTA, Inc. BRUSCIA, K. E. (2014). Defining Music Therapy. Gilsum, NH: Barcelona Publishers. FRANĚK, M. (2006). Hudební psychologie. Praha: Karolinum. GERLICHOVÁ, M., & KANTOR, J. Efektivita muzikoterapie v rehabilitaci pacientů se získaným poškozením mozku: observačně-deskriptivní studie. [Effectivness of music therapy in rehabilitation of patients with acquired brain injury: observational-descriptive study]. Rehabilitácia, 2020, 57(4), 265-274. GERLICHOVÁ, M. (2014). Muzikoterapie v praxi. Praha: Grada. GILBOA, A. (2007). Testing the MAP: A graphic method for describing and analyzing music therapy sessions. The Arts in Psychotherapy, 34(4), 309?320. GROCKE, D., & WIGRAM, T. (2006). Receptive Methods in Music Therapy. London and Philadelphia: Jessica Kingsley Publishers. KANTOR, J. (2014). Kreativní přístupy v rehabilitaci osob s těžkým kombinovaným postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. KANTOR, J., LIPSKÝ, M., & WEBER, J. (2009). Základy muzikoterapie. Praha: Grada. VILÍMEK, Z. a kol. (2021). The Impact of Vibroacoustic Therapy on Subjective Perception of University Students ? Mixed Design Pilot Study. Universal Journal of Educational Research. 2021, 9 (7), 1409-1420. https://doi.org/10.13189/ujer.2021.090707 WIGRAM, T. (2013). Improvisation: Methods and Techniques for Music Therapy Clinicians, Educators and Students. London: Jessica Kingsley Publishers.
|