Předmět s názvem Muzikoterapie 1 prohloubí úroveň porozumění problematice muzikoterapie, kterou studenti získali v předmětu Úvod do expresivních terapií 1. Cílem předmětu Muzikoterapie 1 je vybavit studenty znalostmi týkajícími se vymezení a vývoje muzikoterapeutické profese v mezinárodním kontextu, specificky muzikoterapie v porovnání s ostatními směry uměleckých terapií, hudebními základy muzikoterapeutického působení (s důrazem na elementární schopnost analýzy hudby), klasifikacemi muzikoterapie (klasifikace oblastí a úrovní muzikoterapeutické praxe), profesními nároky na muzikoterapeuta a standardy muzikoterapeutické praxe, etikou v oblasti muzikoterapie a profesními asociacemi (Muzikoterapeutická asociace ČR, Evropská muzikoterapeutická konfederace a Světová federace muzikoterapie) a základními muzikoterapeutickými přístupy, např. Kreativní muzikoterapie, Analytická muzikoterapie, Řízená imaginace a hudba a další. Studenti se po absolvování tohoto předmětu budou orientovat na základní úrovni v problematice muzikoterapie, budou znát především základní teoretická východiska a teoretický rámec, který je nezbytný pro úspěšné absolvování předmětů Muzikoterapie 2 a Muzikoterapie 3. Studijní literatura a studijní pomůcky: ADAMEK, M. S., & DARROW, A. A. (2010). Music in Special Education. Silver Spring: The American Music Therapy Association, Inc. BAKER, F., & TAMPLIN, J. (2010). Music Therapy Methods in Neurorehabilitation. London: Jessica Kingsley Publishers. BAKER, F., & WIGRAM, T. (2012). Songwriting: Methods, Techniques and Clinical Applications for Music Therapy Clinicians, Educators and Students. Jessica Kingsley Publishers, London. BRUNK, B. K., & COLEMAN, K. A. (1996). A Special Education Music Therapy Assessment Process. In B. L. WILSON, Models of Music Therapy Interventions in School Settings (s. 69-82). Silver Spring: AMTA, Inc. BRUSCIA, K. E. (2014). Defining Music Therapy. Gilsum, NH: Barcelona Publishers. CAMPBELL, E.A. a kol.(2022). Tactile low frequency vibration in dementia management: A scoping review. Frontiers in Psychology. 2022;13. doi: 10.3389/fpsyg.2022.854794 CRIPPS, C., TSIRIS, G., & SPIRO, N. (Eds.). (2016). Outcome measures in music therapy: A resource developed by the Nordoff Robbins research team. London: Nordoff Robbins Centre. DARROW, A. (Ed.). (2008). Introduction to Approaches in Music Therapy. Silver Spring: American Music Therapy Association, Inc. FRANĚK, M. (2006). Hudební psychologie. Praha: Karolinum. GERLICHOVÁ, M., & KANTOR, J. Efektivita muzikoterapie v rehabilitaci pacientů se získaným poškozením mozku: observačně-deskriptivní studie. [Effectivness of music therapy in rehabilitation of patients with acquired brain injury: observational-descriptive study]. Rehabilitácia, 2020, 57(4), 265-274. GERLICHOVÁ, M. (2014). Muzikoterapie v praxi. Praha: Grada. GILBOA, A. a kol. (2022). Why Music Therapists Choose to Work with a Clinical Population: An International Pilot Survey. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2022; 19(15):9463. doi: 10.3390/ijerph19159463 GILBOA, A. (2007). Testing the MAP: A graphic method for describing and analyzing music therapy sessions. The Arts in Psychotherapy, 34(4), 309-320.
|