Předmět vhodně propojuje dramaterapii a arteterapii jako dvě příbuzné disciplíny, které nacházejí vzájemné protnutí a v praxi jsou často použivány pospolu jeko vzájemně doplňkové. Výcvikový kurz pracuje se sebezkušeností studentů a adekvátně reaguje na potřeby skupiny. Primárním konceptem práce se skupinvou dynamikou a procese skupiny za použití jak dramaterapeutických, tak i arteterapeutických technik. V rámci výcviku se studenti učí, jak vést umělecko kreativní proces se zaměřením na procesuální stránku a také na potřeby a zakázky klientů. V průběhu výcviku studenti pracují s dramaterapií a arteterapií, které se učí propojovat tak, aby z tohot měl co největší prospěch klient. Výcvik je sebezkušenostní a náročný na pozornost a práci studentů. Povinnou součástí výcviku je také psaná reflexe studenta, kdy reflektuje vlastní terapeutický proces. Teze: ? Práce s dramaterapeutickými a arteterapeutickými prostředky ? Kreativní a umělecký proces ? Metody a prostředky expresivních disciplín ? Sebezkušenost studenta ? Sebereflexe studenta GOFFMAN, E., & McGrathov., M. (2018). Vsichni hrajeme divadlo: Sebeprezentace v kazdodenn.m živote. HOUGHAM, R. (2012). The matrix, group processes and dramatherapy. The Arts in Psychotherapy, 39(1), 60?65. https://doi.org/10.1016/j.aip.2011.11.007 GUSSAK, D.E., & ROSAL, M. (2015). The Wiley Handbook of Art Therapy. John Wiley, and Sons. HAKVOORT, L., GILBOA, A. et al. Breaking Strings: Explorations of Mistakes in Music Therapy. Artez: ArtEZ Press, pp. 329-338. ISBN 978-94-91444-77-7. HALPRIN, D. (2004). The Expressive Body in Life, Art, and Therapy. London: Jessica Kingsley Publishers. HANSER, S. B. (2018). The New Music Therapist´s Handbook. New York: Beklee Press. HINZ, L. (2019). Expressive Therapies Continuum. New York: Taylor and Francis Group. HERNANDEZ-RUIZ, E. (2005). Postmodernism and Music Therapy. Voices: A World Forum for Music Therapy, 5(3). Dostupné z https://normt.uib.no/index.php/voices/article/view/230/174 HOGAN, S. (2015). Art Therapy Theories: A critical introduction. New York: Routledge. JOHNSON, D.R., & EMUNAH, R. (2020). Current Approaches in Drama Therapy. Charles C Thomas. JOHNSON, D. R. Developmental approaches to drama therapy. The Arts in Psychotherapy, 9, 1982. s. 183?189. JONES, P. Drama as Therapy. London: Routledge, 1996. ISBN 0-415-09970-6 JONES, P. (2008). Research into the core processes of drama therapy: Vignettes and conversations. The Arts in Psychotherapy, 35(4), 271?279. https://doi.org/10.1016/j.aip.2008.06.004 JONES, P. (2009). Therapists? understandings of embodiment in dramatherapy: Findings from a research approach using vignettes and aMSN messenger research conversations. Body, Movement and Dance in Psychotherapy, 4(2), 95?106. https://doi.org/10.1080/17432970802476321 JONES, P. (2013). An analysis of the first articulation of drama therapy: Austin?s ?Principles of Drama-Therapy: A Handbook for Dramatists? (1917). The Arts in Psychotherapy, 40(3), 352?357. https://doi.org/10.1016/j.aip.2013.07.001 JONES, P. (2021). The Arts Therapies: A Revolution in Healthcare. Journal. (b.r.). KANTOR, J., CHRÁSKA, M., LUDÍKOVÁ, L. (2019). Arts therapies in educational institutions. Education Sciences, 2019, 9(2), 82. doi: 10.3390/educsci9020082 KRATOCHVÍL, S. Skupinová psychoterapie v praxi. Praha: Galén, 1995. ISBN 80-85824-20-5. LANDY, R. Persona and performance: The Meaning of Role in Drama, Therapy, and Everyday Life. London: JKP, 1996. ISBN 978-08-9862-598-1. LANDY, R. Drama therapy: Concepts and practices. Springfield, IL: C. C. Thomas, 1994. ISBN 978-03-9808-208-6. MALCHIODI, C.A. (2007). Expressive Therapies. New York: The Guilford Press. MALCHIODI, C. A. (2022). Handbook of Expressive Arts Therapy. New York: The Guilford Press. MALCHIODI, C. A. (2007). Expressive Therapies. New York: The Guilford Press. MÜLLER, O. (2014). Terapie ve speciální pedagogice (s. 269?330). Praha: Grada.
|