|
Vyučující
|
-
Hlávka Petr, Mgr.
-
Ivanová Kateřina, doc. PhDr. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Sociologické pojetí zdraví a nemoci v historické perspektivě; 2. Zdraví a nemoc v sociologických teoriích - strukturální funkcionalismus, interpretativní pojetí a konstruktivismus; 3. Jednání sociálních aktérů ve vztahu ke zdraví a nemoci - vývoj v sociologických teoriích; 4. Sociologie rodiny ve vztahu ke zdraví a nemoci; 5. Sociální determinanty zdraví (vývoj v moderní společnosti a současnost v postmoderní rizikové společnosti); 6. Medicinalizace a medikalizace života současné společnosti; 7. Životní způsob a životní styl - vnucené a vybrané jednání sociálních aktérů; 8. Normativní hodnocení zdraví a nemoci z pohledu sociologie v současné společnosti; 9. Subjektivní hodnocení zdraví a nemoci v současné společnosti a interpretativní možnosti měření kvality života; 10. Role a status nelékařských zdravotnických pracovníků a lékařů podle Parsonse a Fiedsona a jejich současná proměna; 11. Sociologické atributy systému péče o zdraví a zdravotnických institucí; 12. Veřejné zdravotnictví jako sociální systém; 13. Sociologické výzkumy zaměřené na zdraví, nemoc a zdravotnictví (historický vývoj a současné trendy), zdravotní gramotnost.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Demonstrace
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět se zabývá sociologickými aspekty zdraví, nemoci a systému zdravotnictví, ukazuje jejich pojetí v sociologických teoriích a odlišnost od pojetí biomedicínského a psychologického; v předmětu jsou analyzovány kulturní vlivy na vnucené a vybrané jednání ve vztahu ke zdraví a nemoci v historickém kontextu i v současnosti, včetně významu a funkce rodiny. Seznamuje s normativními přístupy ke zdraví a k nemoci různých sociálních skupin, ukazuje, jak je možno získat data interpretativní. Zabývá se sociálními determinantami zdraví ve společnosti moderní a jejich proměnou ve společnosti postmoderní (rizikové), včetně kladných i záporných dopadů medikalizace a medicinalizace, akcentuje rozdíl mezi životním způsobem, životním stylem, životní dráhou a kvalitou života. Analyzuje sociální roli zdravotnických pracovníků a ukazuje základní atributy jejich profesní specifičnosti, včetně proměny zdravotnických povolání v čase. Ukazuje trendy v sociologii zdraví, nemoci a zdravotnictví podle typů výzkumů v ČR i v zahraničí.
Po absolvování předmětu student bude schopen nazírat na zdraví a nemoc jako na společenský jev, a ten odlišit od fenoménů biomedicínského a psychologického. Na základě sociologických paradigmat bude umět rozlišit normativní a interpretativní přístup ke zdraví. Porozumí odlišnosti pojímání zdraví a nemoci v kulturních kontextech, včetně fenoménů medicinalizace a medikalizace. Pochopí vývoj fundamentálních sociálních determinant zdraví a nemocí. Uvědomí si důležitost sociálních faktorů rodiny a životního stylu ve vztahu ke zdraví. Bude umět odlišit pojmy životní způsob, životní styl, životní dráha, kvalita života. Uvědomí si sociální roli i status zdravotnických pracovníků. Bude schopen odlišit sociální vlivy na systémy péče o zdraví a veřejné zdravotnictví od vlivů biologických. Bude orientován v sociologii zdravotnických institucí. Bude znát trendy sociologických výzkumů v oblasti zdraví a nemoci, včetně výzkumů zdravotní gramotnosti. Bude schopen odlišit sociologii zdraví a nemoci od ostatních příbuzných vědních disciplín.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozbor produktů pracovní činnosti studenta (technické práce), Rozhovor, Seminární práce
Odevzdání požadovaných textů.Docházka na seminářích dle směrnice děkana LF (nebo účast na online výuce). Absence na seminářích jsou tolerovány do 10 % povinné výuky bez nutnosti omluvy a náhrady. Pokud student zmešká další výuku ze zdravotních či jiných závažných důvodů, pak ji musí nahradit za předpokladu řádné omluvy. Náhrada absence nad rámec 10 % bude probíhat formou samostudia a konzultace s přezkoušením, eventuálně vypracováním seminární práce na zadané téma související se zameškanou výukou.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Výukové prezentace zveřejněné v prostředí Moodle..
-
ANNANDALE, E. (2014). The Sociology of Health and Medicine. A Critical Introduction. Cambridge: Polity Press.
-
BARRY, Anne-Marie a Chris YUILL. (2008). Understanding the sociology of health: an introduction. Los Angeles: SAGE Publications.
-
Bártlová, S., Matulay, S. (2009). Sociologie zdraví, nemoci a rodiny. Martin: Osveta.
-
Bártlová, S. (2005). Sociologie medicíny a zdravotnictví. Praha: Grada Publishing.
-
COCKERHAM, C., W. (2017). Medical Sociology.
-
Cockerham, C. W. (2016). The Blackwell Companion to Medical Sociology. Oxford: Blackwell Publisher Inc.
-
Foucault M. (2010). Zrození kliniky (pokračování dějin šílenství). Praha: Pavel Mervart.
-
GABE, Jonathan., Michael BURY a Mary Ann. ELSTON. (2004). Key concepts in medical sociology. Thousand Oaks, Calif.: SAGE Publications.
-
Ivanová, K., Juríčková L., Gladkij, I. (2012). Medicína a společnost. Olomouc: VUP.
-
Ivanová, K. (2013). Lifestyle and Health. In KUBÁTOVÁ, Helena ed. Ways of Life in the Late Modernity.. Olomouc: VUP.
-
Křížová, E. (2006). Proměny lékařské profese z pohledu sociologie. Praha - SLON.
-
LORENZ, Konrad. (2019). Takzvané zlo. Praha: Portál.
-
Možný, I. (2008). Rodina a společnost. Praha: Sociologické nakladatelství.
-
Musil J. V. (2003). Sociometrie. CMTF UP Olomouc.
-
Rabušic, L. (2001). Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha: Sociologické nakladatelství.
-
Scrimshaw, S., C. (2006). Culture, Behavior, and Health. In: MERSON, M., H., BLACK, R., E., MILLS, A., J. eds. International Public Health. Sudbury: Jones and Bartlett Publishers.
-
Wilson, E. O. (1993). O lidské přirozenosti. Praha: Lidové noviny.
|