Předmět: Klinická psychologie

« Zpět
Název předmětu Klinická psychologie
Kód předmětu PCH/92AP1
Organizační forma výuky Přednáška
Úroveň předmětu Doktorský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní a letní
Počet ECTS kreditů 10
Vyučovací jazyk Čeština, Angličtina
Statut předmětu Povinně-volitelný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Jochmannová Leona, PhDr. Ph.D.
  • Procházka Roman, doc. PhDr. Mgr. Ph.D.
  • Orel Miroslav, MUDr. PhDr. PhD.
  • Kupka Martin, Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
Okruhy ke zkoušce z klinické psychologie pro studenty doktorského studijního programu. Okruhy platí pro dílčí i závěrečnou zkoušku. Tématem první dílčí zkoušky jsou dva okruhy, při závěrečné státní doktorské zkoušce se zkouší zbývající okruh.1) Studium jednotlivých témat klinické psychologie dle sylabu. 2) Účast na přednáškách k vybraným tématům. 3) Ústní zkouška. Přednášky k vybraným tématům DSP Klinická psychologie, LS 2024/2025: Pokud není uvedeno jinak, výuka se bude konat v pracovně jednotlivých přednášejících. a) Psychopatologie (MUDr. PhDr. Miroslav Orel, Ph.D.) pracovna 3.19. Termín: 24.2.2025 od 13:00- 15:00 hod. Téma: Akutní stavy v psychopatologii b) Psychologie zdraví a nemoci (Mgr. Martin Kupka, Ph.D.) pracovna č. 3.20 Termín: 08.4.2025. od 17:00 -19:00 hod. Téma: Psychosociální aspekty pozůstalostní péče e) Dětská klinická psychologie (PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D.) učebna 203 Termín: 4.3.2025. od 10:00 do 12:30 hod. Téma: Trauma a jeho následky u dětí - kategorie, symptomy. Komisionální zkouška z Klinické psychologie: termín bude stanoven .12.5.2025 od 8:30...pracovna doc. Procházky č.3.09 )

Studijní aktivity a metody výuky
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
  • Příprava na zkoušku - 125 hodin za semestr
  • Účast na výuce - 25 hodin za semestr
  • Domácí příprava na výuku - 100 hodin za semestr
Výstupy z učení
Okruhy ke zkoušce z klinické psychologie pro studenty doktorského studijního programu. Okruhy platí pro dílčí i závěrečnou zkoušku. Tématem první dílčí zkoušky jsou dva okruhy, při závěrečné státní doktorské zkoušce se zkouší zbývající okruh. Prohloubit znalosti studentů doktorandského studia v jednotlivých podoborech klinické psychologie. Důraz je kladen na kvalitní orientaci studenta v oblasti psychopatologie, psychologie zdraví a nemoci a dětské klinické psychologie v souladu s aktuálními poznatky v těchto oborech. Další oblasti klinické psychologie - psychodiagnostika a psychoterapie - jsou náplní samostatných předmětů. a) Psychopatologie (MUDr. PhDr. Miroslav Orel, Ph.D.) Obsah jednotlivých zkouškových okruhů. Příčiny duševních poruch. Symptomatologie a syndromologie duševních poruch. Poruchy dílčích psychických funkcí (s důrazem na poruchy vědomí, vnímání, emotivity, myšlení, paměti, osobnosti, vůle a psychomotoriky). Soudobé užívané diagnostické systémy (MKN-10 a DSM-5), vzájemné rozdíly, multiaxiální pojetí diagnostiky. Diagnostická kritéria jednotlivých duševních poruch. Akutní stavy v psychiatrii. Systém soudobé péče o duševně nemocné. Možnosti biologické léčby duševních chorob, úskalí a limity biologické léčby. Psychofarmakologie, rozdělení psychofarmak, žádoucí a nežádoucí účinky a indikace jednotlivých lékových skupin. b) Psychologie zdraví a nemoci (Mgr. Martin Kupka, Ph.D.) Obsah jednotlivých zkouškových okruhů. Psychosomatické koncepce, psychosomatické poruchy v jednotlivých oborech lékařství, teoretické koncepty zdraví a nemoci, ochranné faktory zdraví, problematika akutní a chronické nemoci, problematika postižení, handicapu, bolesti, stárnutí a umírání. Koncepce alexithymie, problematika civilizačních onemocnění, zvládání stresu, otázky prevence. c) Dětská klinická psychologie (PhDr. Leona Jochmannová) Obsah jednotlivých zkouškových okruhů. Etapy vývoje dítěte, jejich specifika z hlediska klinické praxe. Poruchy psychického vývoje v dětském věku a dospívání, zásadní změny v klasifikaci DSM-5 a ICD-11 oproti MKN-10. Dítě s postižením a jeho rodina. Děti chronicky nemocné. Dítě a bolest. Problematika traumatu u dětí, vývojové a komplexní trauma. Význam attachmentu, psychické potřeby dítěte a důsledky jejich deprivace. Náhradní rodinná péče (s důrazem na jednotlivé formy pěstounské péče).
- Student se umí kvalitně orientovat v systému klasifikace duševních poruch. - Student umí kvalitně srovnat klasifikační systémy MKN-10 a DSM-IV. - Student umí kvalitně popsat a vysvětlit principy psychodiagnostických metod ROR, TAT, MMPI-II, WAIS-III a dalších relevantních metod. Orientuje se v jejich škálách, zná jejich vzájemné vztahy ve vztahu k psychopatologii. Rozumí jejich psychometrickým principům. - Student se dokáže orientovat v problematice integrace dat z klinicko-psychologického vyšetření. Zná limity jednotlivých metod (anamnéza, rozhovor, projektivní techniky, dotazníky). - Student prohloubí své znalosti v oblasti psychoterapeutických směrů se zaměřením na metody psychoterapie. - Student se bude orientovat v problematice výzkumu v psychoterapii. Umí navrhnout výzkumný projekt v psychoterapii. Má znalosti metodologické problematiky výzkumu v psychoterapii. - Student získá prohlubující znalosti v oblasti psychologie zdraví a nemoci. - Student se umí detailně orientovat v poruchách psychického vývoje a v problematice ohrožených dětí. - Student rozumí etické problematice v dětské klinické psychologii a ve výzkumu.
Předpoklady
Ukončené Mgr. studium psychologie. Student doktorského studia.

Hodnoticí metody a kritéria
Ústní zkouška

1) Studium jednotlivých témat klinické psychologie dle sylabu. 2) Účast na přednáškách k vybraným tématům. 3) Ústní zkouška.
Doporučená literatura
  • Baštecká, B. a kol. (2003). Klinická psychologie v praxi. Praha: Portál..
  • Baštecká, B., Goldmann, P. (2001). Základy klinické psychologie. Praha: Portál..
  • Capuzzi, D., & Stauffer, M. D. (2016). Counseling and psychotherapy: Theories and interventions. John Wiley & Sons..
  • Cozolino, L. (2017). The neuroscience of psychotherapy: Healing the social brain. WW Norton & Company..
  • DSM-5. DSM-5.
  • Grawe, K. (2017). Neuropsychotherapy: How the neurosciences inform effective psychotherapy. New York: Routledge..
  • Heben, N., & Milberg, W. (2009). Essentials of neuropsychological assessment. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons..
  • Heretik, A., Heretik, A. jr. a kol. (2007). Klinická psychológia. Nové zámky: Psychoprof.
  • Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J. (2004). Psychiatrie. Praha: Tigis..
  • Kratochvíl, S. (2005). Skupinová psychoterapie v praxi. 3. vyd. Praha: Galén..
  • Kratochvíl, S. (2006). Základy psychoterapie. 5. vyd. Praha: Portál..
  • Kriegelová, M. (2008). Záměrné sebepoškozování v dětství a adolescenci. Praha: Grada..
  • Kulišťák, P. a kol. (2017). Klinická neuropsychologie v praxi. Praha: Karolinum.
  • Langmeier, J., Balcar, K., Špitz, J. (2010). Dětská psychoterapie. 3. vyd. Praha: Portál..
  • Lezak, M. D. et al. (2012). Neuropsychological assessment. (5th ed.) New York: Oxford University Press..
  • Matějček, Z. (2007). Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí. Praha: H&H..
  • MKN-10. MKN-10.
  • Orel, M. a kol. (2016). Psychopatologie. Nauka o nemocech duše. Praha: Grada..
  • Papežová, H. (2010). Spektrum poruch příjmu potravy: interdisciplinární přístup. Praha: Grada..
  • Prochaska, J., Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy. Praha: Grada..
  • Říčan, P., Krejčířová, D. a kol. (2006). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada..
  • Smolík, P. (2002). Duševní a behaviorální poruchy. Praha: Maxdorf..
  • Sobotková, I., Očenášková, V. (2013). Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. Olomouc: UP..
  • Svoboda, M., ed. (2006). Psychopatologie a psychiatrie. Praha: Portál..
  • Svoboda, M., Humpolíček, P., & Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál..
  • Svoboda, M., Krejčířová, D., & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál..
  • Thorová, K. (2006). Poruchy autistického spektra. Praha: Portál..


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr
Fakulta: Filozofická fakulta Studijní plán (Verze): Klinická a pedagogická psychologie (2020) Kategorie: Obory z oblasti psychologie 1 Doporučený ročník:1, Doporučený semestr: -
Fakulta: Filozofická fakulta Studijní plán (Verze): Klinická a pedagogická psychologie (2020) Kategorie: Obory z oblasti psychologie 1 Doporučený ročník:1, Doporučený semestr: -