-
Bauman, Z. (2017). Tekuté časy. Nakladatelství Academia.
-
Beck, U. (2018). Riziková společnost: Na cestě k jiné modernitě. 3. vydání. Praha, SLON.
-
Bell, Michael, M. (2004). An Invitation to Environmental sociology. 2nd edition, Sage.
-
Brand, U., & Wissen, M. (2022). Imperiální způsob života. Každodenní život a ekologická krize kapitalismu. Praha: Neklid.
-
Callicott, J. B. & Frodeman, R. (eds.). (2009). Encyclopedia of Environmental Ethics and Philosophy. Gale.
-
Kohák, E. (2006). Zelená svatozář: kapitoly z ekologické etiky. Slon, Praha.
-
Krajhanzl, J. (2014). Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí: pět charakteristik, ve kterých se lidé liší. Brno: Lipka.
-
Roszak, T., Gomez, M. M. & Kanner, A. D. (eds.). (1997). Ecopsychology: Restoring the Earth, Healing the Mind (4th print). San Francisco: Sierra Club Books.
-
Scott, B. A., Amel, E. L., Koger, S. M., & Manning, C. M. (2016). Psychology for sustainability. 4th edition. New York: Routledge, xxv, 415.
-
Steg, L. &. Groot, J. I. M. (eds.). (2019). Environmental psychology. An Introduction. 2nd edition, Wiley.
-
Winter, D. D. N., & Koger, S. M. Psychologie environmentálních problémů. Praha: Portál, 295 s.
|