|
Vyučující
|
-
Vala Jaroslav, doc. Mgr. Ph.D.
-
Adámková Jana, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Výuka je zaměřena na procvičování komplexní analýzy věty a souvětí (větné členy a vztahy mezi nimi, vztahy mezi větami v souvětí, vedlejší věty nepravé), a to z pohledu syntaxe tradiční a především syntaxe valenční.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Semináře jsou zaměřeny jednak na sytax tradiční, jednak na nově zaváděnou syntax valenční. Do výkladu jsou zařazovány i kapitoly z funkčně a sémanticky orientované syntaxe, a to v rozsahu, který odpovídá možnostem uplatnění ve školní praxi.
Osvojit si základní dovednosti a postupy pro smysluplnou tvorbu vět, souvětí i delších jazykových útvarů.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
aktivní účast na seminářích, zvládnutí zápočtového testu.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Hauser, P. (2003). Základy skladby češtiny.. Brno: MU.
-
Hubáček, J. aj. (2010). Čeština pro učitele.. Český Těšín: Vade mecum bohemiae.
-
SVOZILOVÁ, N. (2003). Jak dnes píšeme / mluvíme a jak hřešíme proti dobré češtině.. Praha: H&H.
-
Šaur, V. (2004). Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice.. Praha: Ottovo nakladatelství.
-
Zouharová, M. (2005). Inovace organizace a prezentace syntaktických termínů v učivu českého jazyka na základní škole.. Olomouc: UP.
-
Zouharová, M. (1992). Základní syntaktické pojmy 1.. Olomouc: UP.
-
Zouharová, M. (2002). Zvláštnosti pojmu - termínu ve vyučování se zřetelem k syntaxi.. Olomouc: UP.
|