|
Vyučující
|
-
Topinka Daniel, doc. PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Náboženství - kultura - společnost: náboženství jako předmět sociálních a humanitních věd, reflexe náboženství, náboženství v pohledech na kulturu a společnost, vztaj náboženství a kultury/společnosti 2. Vymezení pojmu náboženství: substanciální, funkcionální a symbolické definice. Typologie religiozity. Religiozita a kultura. 3. Možnosti a limity zkoumání a měření religiozity, uplatnění kvalitativních a kvantitativních metod. 4. Náboženství v moderní společnosti: A. Comte, K. Marx a É. Durkheim. 5. Mýtus a rituál. Náboženství a kultura, náboženství a umění. 6. Max Weber. Podíl náboženství na rozvoji moderního kapitalismu a odkouzlení světa. 7. Sekularizace - očekávání a skutečnost. Přechod od tradiční k moderní společnosti - ztráta sociálního významu náboženství. 8. Sociologie vědění a náboženství. Sociální konstruování a úloha náboženství. 9. Konverze. Motivy konverze a procesuální model. 10. Nová náboženská hnutí. Studium a významy nové religiozity. 11. Znovuoživení náboženství - nový náboženský diskurs. 12. Deprivatizace náboženství.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
- Účast na výuce
- 24 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 36 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 30 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Kurs se zabývá vztahem náboženství, kultury a společnosti. Náboženství je chápáno jako specifická sféra lidského jednání, která se vztahuje k transcendentnu. Modernizační proces náboženství vytlačil z centra kultury a učinil z něj relikt "tradiční" společnosti a systémové teorie subsystém náboženství ponechávaly skomírat vedle dynamicky se diferencující ekonomiky, politiky a vědy. Sekularizace měla ústit v privatizaci náboženství či dokonce jeho zániku. Proces odkouzlení světa, jak o něm psal Max Weber a další, však čekal s přelomem století překvapivý zvrat. Náboženství nezaniká, ani neskomírá v privatizované podobě, ale obrozuje se a získává na vlivu. Vrací se do veřejného prostoru, deprivatizuje se, desekularizuje se a působí na kulturu, ekonomiku, politiku a sféru sociálna, tento "návrat" společně s novými fenomény a měnícími se významy religiozity je novou výzvou pro studium náboženství.
Student porozumí vztahu mezi náboženstvím, kulturou a společnosti. Student bude umět interpretivat modernizační proces a jeho důsledky pro náboženství. Student bude umět definovat sekularizaci. Student bude umět popsat deprivatizaci náboženství.
|
|
Předpoklady
|
Bez předchozích předpokladů.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Seminární práce
Požadavky ke kolokviu: Aktivní účast v semináři, četba zadaných textů a příprava na semináře, úspěšné zvládnutí ověření znalostí probíraných témat při rozpravě nad týden před konáním kolokvia odevzdanou seminární prací (min. 5 normostran na předem konzultované téma).
|
|
Doporučená literatura
|
-
BARŠA, Pavel. Západ a islamismus. Střet civilizací, nebo dialog kultur? Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2001.
-
Durkheim, E. Elementární formy náboženského života: systém totemismu v Austrálii. Praha: OIKOYMENH, 2002..
-
DURKHEIM, E. Sociologie a filosofie: sociologie a sociální vědy. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998.
-
Eliade, M. Posvátné a profánní. Křesťanská akademie, Praha 1994..
-
Kepel, G. Boží pomsta. Brno : Atlantis , 1996..
-
LUŽNÝ, D., NEŠPOR, Z. Sociologie náboženství. Praha: Portál, 2007..
-
ROALD, S. Anne. New Muslims in the European context. Leiden: Brill, 2004.
-
VÁCLAVÍK, D. Sociologie nových náboženských hnutí. Brno: Masarykova univerzita, 2007..
|