|
Vyučující
|
-
Konečný Karel, doc. PhDr. CSc.
-
Staněk Antonín, doc. Mgr. Ph.D.
-
Kopeček Pavel, PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Státní závěrečná zkouška se skládá ze zkoušky z tematických okruhů vztahujících se jednak k odbornému oborovému základu studia, jednak k základu metodicko-didaktickému.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
- Domácí příprava na výuku
- 90 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Státní závěrečná zkouška z historie a didaktiky dějepisu se skládá ze dvou částí: 1) části prověřující studentovy znalosti a dovednosti z didaktiky oboru a schopnost didaktické interpretace vědeckých obsahů odborných disciplín 2) části prověřující studentovy znalosti z oborového základu jeho studia.
Otázky jsou koncipovány jako průřezové - od klasického (antického) období až po moderní dobu. Výklad nastíní problematiku a podá vysvětlení jednoho či dvou dílčích problémů. Proč jsou to problémy, nastíní student na základě literatury. Nejde jen o literaturu, kterou četl, ale o které i slyšel. Nestačí na začátku zkoušky uvést jen několik knižních titulů. Každý výklad tak musí obsahovat přehled dosavadních názorů na danou problematiku. Odpovědi by také měly zahrnovat pohled na dějiny v jejich celku - bez rozlišení "obecných" a "českých". V části státní závěrečné zkoušky věnované didaktice dějepisu student jednak prokáže teoretické znalosti didaktiky a metodiky dějepisu, jednak nastíní jejich konkrétní praktickou aplikaci na historických tématech vyučovaných na základních a středních školách.
|
|
Předpoklady
|
Ukončení výuky, splnění požadavků.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
Student prokazuje klíčové znalosti a schopnosti vázané na obory historie a didaktika dějepisu.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Šesták, Z. (2000). Jak psát a přednášet o vědě. Praha: Academia.
|