|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Základní otázky státu a práva 2. Dějiny státu a práva 3. Dějiny politické a právní filozofie 4. Římskoprávní vzdělanost 5. Moderní pojem a obsah státu 6. Forma státu: ústava a státní zřízení 7. Moderní pojem práva 8. Obsah práva: právní norma 9. Forma práva: prameny práva 10. Výklad práva 11. Realizace práva: právní vztah 12. Aplikace práva: právní vztah s přítomností veřejné moci 13. Souborné repetitorium a první termín zkoušky
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět Základy teorie práva tvoří nezbytný propedeutický základ pro další právnická studia. Předmět má tři navzájem se prolínající a propojené složky - historickou, filozofickou a technicko-institucionální. Historická složka seznámí studenty s otázkami původu práva, podstaty a charakteru práva samotného, jeho místa v systému existence lidstva a se základními rysy jeho vývoje. Filozofická složka seznámí studenty s otázkami obsahových požadavků na právo jako nástroj řízení společnosti a nejdůležitějšími milníky jeho historického vývoje. Třetí, technicko-institucionální složka předmětu seznámí studenty s obsahem a formou stávajícího právního řádu, jeho strukturou a zákonitostmi jeho fungování dovnitř i navenek. Po absolvování předmětu Základy teorie práva student získá povědomí o tom, co je právo, jak právo funguje a jak se s právem pracuje - jak se právo realizuje a aplikuje. Předmět není specializovaný - jeho cílem není, aby student získal nějaký, byť jenom relativně, ohraničený a ucelený soubor vědomostí a kompetencí pro spravování určitého konkrétního okruhu problémů a situací. Naopak, student absolvováním tohoto předmětu získá nezbytný základ pro budování všech právnických dovedností, jež bude dále rozvíjet jednak nejprve studiem dalších předmětů studijního programu, a jednak později právní praxí. Předmět rovněž není samonosný - jeho absolvováním student nezíská hotové?kompetence; to není v rozsahových možnostech tohoto předmětu, a není to ani jeho účelem. Předmět je především instruktivní - ukazuje, studentovi cesty a způsoby nabývání poznatků, zručností a kompetencí pro práci s právem. Ty pak, jak bylo výše zmíněno, student bude dál rozvíjet samostudiem, studiem dalších předmětů studijního oboru a praxí. Zároveň je předmět Základy teorie práva nezbytným základem, bez něhož student nebude schopen náležitě pojmout matérii jednotlivých pozitivně-právních předmětů studijního programu. Poznatky a dovednosti načerpané studiem tohoto předmětu tedy student využije ve studiu všech dalších pozitivně-právních předmětů studijního programu, a pak i v právní praxi. Vzhledem k jeho výše popsanému propedeutickému a obecnému charakteru není dost dobře možné a ani účelné výslovně deklarovat vázanost předmětu na konkrétní cíl udržitelného rozvoje (SDG). V obecné rovině je předmět realizací SDG 4: Kvalitní vzdělání.
Po absolvování kurzu budou studenti schopni: 1. Porozumět zákonitostem vývoje státu a práva; 2. Identifikovat zdroj státní moci a způsoby jejího aplikování státem na jednotlivce v historickém vývoji; 3. Orientovat se v typologii států a mezistátních a nadstátních útvarů a v jejich rolích ve tvorbě a aplikaci vnitrostátního práva České republiky; 4. Identifikovat platné právo a odlišit ho jak od neplatného práva, tak i od neprávních norem; 5. Z normativního textu abstrahovat konkrétní pravidlo chování (právní normu) a určit její vlastnosti; 6. Určit místo konkrétní právní normy v systému právních norem (právním řádu) a její vztah k jiným právním normám, popř. jiným, neprávním normám; 7. Provést všestranný výklad zkoumané právní normy (výklad gramatický, historický, systematický, teleologický, axiologický aj.); 8. Rozpoznat v životní situaci právní vztah a správně identifikovat jeho předpoklady a prvky; 9. Na zkoumanou životní situaci vyhledat příslušnou právní normu a správně ji aplikovat a svoje rozhodnutí podepřít logicky a věcně správnými argumenty.
|
|
Předpoklady
|
Absolvování tohoto předmětu není podmíněno absolvováním některého jiného předmětu.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Seminární práce, Písemný test
Aktivní účast na diskusích a webinářích (20 %), samostatné písemné práce a eseje (20 %), závěrečný test znalostí a kompetencí (60 %)
|
|
Doporučená literatura
|
-
Balík, S., & Balík, S. ml. (2021). Právní dějiny mimoevropských zemí. Plzeň.
-
Balík, S. (2020). Právní dějiny evropských zemí a USA (stručný nástin).. Plzeň.
-
Bartošek, M. (1993). Škola právnického myšlení. Praha.
-
Bílý, J. (2003). Právní dějiny na území České republiky. Praha.
-
Blaho, P., Haramia, I., & Židlická, M. (1997). Základy rímskeho práva. Bratislava.
-
Colotka, P., Káčer, M., & Berdisová, L. (2016). Právna filozofia 20. storočia. Praha.
-
Gerloch, A. (2013). Teorie práva. Plzeň.
-
Harvánek, J., & kol. (2013). Právní teorie. Plzeň.
-
Hattenhauer, H. (1998). Evropské dějiny práva. Praha.
-
Heyrovský, L. (1910). Dějiny a system soukromého práva římského. Praha.
-
Kincl, J., Urfus, V., & Skřejpek, M. (1995). Římské právo. Praha.
-
Knapp, V. Teorie práva. C. H. Beck, Praha, 1995.
-
Krsková, A. (2003). Dějiny evropského politického a právního myšlení. Praha.
-
Krsková, A. (2005). Stát a právo v evropském myšlení. Praha.
-
Kubů, L., & kol. (2002). Dějiny právní filozofie. Olomouc.
-
Osina, P. (2020). Teorie práva. Praha.
-
Pavlíček, V., & kol. (2020). Ústavní právo a státověda II. díl ? Ústavní právo České republiky. Praha.
-
Pavlíček, V., Jirásková, V., & kol. (2021). Ústavní právo a státověda I. díl. Obecná státověda. Praha.
-
Rebro, K., & Blaho, P. (2010). Rímske právo. Bratislava.
-
Sobek, T., Hapla, M., & kol. (2020). Filosofie práva. Brno.
-
Wintr, J. (2013). Metody a zásady interpretace práva. Praha.
|