Vyučující
|
-
Horák Ondřej, doc. JUDr. Ph.D.
-
Razim Jakub, JUDr. PhDr. Ph.D. et Ph.D.
-
Dostalík Petr, doc. JUDr. Ph.D.
-
Bubelová Kamila, JUDr. Ph.D.
-
Osina Petr, JUDr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Zaměření doktoranda na historické nebo romanistické prameny. Překlad odborného latinského či německého textu. Problematika exegeze, interpretace a interpolací.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
|
Výstupy z učení
|
Předmět je součástí třetího pilíře studijního programu rozvíjejícího odborné dovednosti a obecné způsobilosti studenta. Cílí především na rozvoj pedagogických dovedností studenta, sekundárním cílem je rovněž upevňování znalostí, neboť hluboká strukturovaná znalost problematiky je předpokladem pro to, aby mohly být znalosti srozumitelně předány. Předmět navazuje na pedagogickou propedeutiku v prvním ročníku studia. Je koncipován jako čtyřsemestrální a je určen studentům programu Právní dějiny a římské právo. V rámci prvního semestru předmětu je student povinen se účastnit nejprve pasivní formou školitelem určených přednášek a seminářů. Poté je ve spolupráci se školitelem vybráno téma, v jehož rámci má student své pedagogické dovednosti profilovat a student je povinen si pro výuku připravit podklady, které představí svému školiteli. Pro úspěšné absolvování je student pod vedením školitele povinen sám aktivně odučit podle zvolené formy studia stanovený minimální počet hodin seminární výuky.
Rozvoj pedagogických dovedností studenta.
|
Předpoklady
|
Absolvování tohoto předmětu je podmíněno absolvováním předmětů Vědecká a pedagogická propedeutika I., II.
KPO/RVPP1 a zároveň KPO/RVPP2
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
Vedení semináře studentem v rozsahu alespoň 6 vyučovacích hodin seminářů (prezenční forma) nebo 2 vyučovacích hodin seminářů (kombinovaná forma).
|
Doporučená literatura
|
-
Appleby Joyce, Lynn Hunt a Margaret Jacob. (2002). Jak říkat pravdu o dějinách: historie, věda, historie jako věda a Spojené státy americké. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
-
BLOCH, Marc. (2011). Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo. Praha: Argo.
-
Carr, Edward Hallett. (1967). Co je historie?. Praha: Svoboda.
-
časopis Dějiny - teorie - kritika. časopis Dějiny - teorie - kritika.
-
Himl, Pavel, Jan Tuček a kol. (2015). Texty k historickému prosemináři FHS UK.
-
Horský, Jan. (2009). Dějepisectví mezi vědou a vyprěvěním: úvahy o povaze, postupech a mezích historické vědy.. Praha: Argo.
-
Hroch Miroslav a kol. (1985). Úvod do studia dějepisu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
-
Kol. aut. (2015). Úvod do studia dějepisu 1-2. Brno: Masarykova univerzita.
-
Kutnar František, Jaroslav Marek. (2009). Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
-
Musson Anthony, Stebbings Chantal. (2012). Making Legal History: Approaches nad Methodologies. Cambridge: Cambridge University Press.
-
Parker Lee, Graves Finley. (2015). Methodology and Method in History: A Bibliography. London: Routledge.
-
Pešek, Jiří (ed.). (2000). VIII. Sjezd českých historiků. Hradec Králové 10.-12. září 1999. Praha: Scriptorium.
-
Podlahová, Libuše, a kol. (2012). Didaktika pro vysokoškolské učitele. Grada Publishing: Praha.
-
Rohlíková/Vejvodová. (2012). Vyučovací metody na vysoké škole. Grada Publishing: Praha.
-
Třeštík, Dušan. (1999). Mysliti dějiny. Praha: Paseka.
|