|
Vyučující
|
-
Sobek Tomáš, doc. JUDr. Ph.D.
-
Rosenkranzová Olga, JUDr. Ph.D.
-
Osina Petr, JUDr. Ph.D.
-
Kohajda Michael, doc. JUDr. Ph.D.
-
Bobek Michal, Mgr.
|
|
Obsah předmětu
|
Tematické okruhy: 1) Teorie přirozeného práva v době osvícenství (Pufendorf, Kant) 2) Anglický právní pozitivismus 3) Historická škola právní 4) Škola právní exegeze, škola volného práva, zájmová jurisprudence 5) Právní realismus (americký, skandinávský) 6) Ryzí nauka právní
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět je v rámci studijního programu zařazen do jeho prvního pilíře zaměřeného především na rozvoj teoretických znalostí studenta. Předmět je koncipován jako třísemestrální, první dva semestry jsou zaměřeny na rozvoj znalostí v oblasti právní filozofie, třetí na rozvoj znalostí v oblasti právní metodologie. První semestr předmětu je současně prvním semestrem, který se primárně zaměřuje na prohloubení znalostí studentů v oblasti právní filozofie. V tomto semestru se student seznámí s významnými směry právně-filozofického myšlení 19. a první poloviny 20. století. Nejprve se výuka bude věnovat anglickému právnímu pozitivismu (Bentham, Austin), včetně jeho vztahu k utilitaristické etice. Potom bude probrána historická škola právní v Německu (Savigny, Puchta), a to ve vztahu k tzv. pojmové jurisprudenci. Dále se bude výuka stručně věnovat metodologii právní exegeze (Francie, Rakousko) v kontextu civilní kodifikace. Následně důkladněji probere metodologické směry, které byly kritické k pojmové jurisprudenci, totiž zájmovou jurisprudenci (Jhering, Heck) a školu volného práva (Kantorowicz). Plynule pak přejde k americkému právnímu realismu (Llewellyn, Frank, Cohen), který navíc srovná se skandinávským právním realismem (Hägerström, Olivecrona). Nakonec se bude výuka věnovat normativismu, a ten nejen vídeňské ryzí nauce právní, ale též brněnské normativní škole. Důležitou podmínkou splnění tohoto předmětu je průběžné odevzdání písemných úkolů dle pokynu vyučujících v daném termínu a jejich schválení vyučujícími předmětu.
Rozvoj znalostí v oblasti právní filozofie a právní metodologie.
|
|
Předpoklady
|
Absolvování tohoto předmětu není podmíněno úspěšným absolvováním jiného předmětu.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
Student se s vyučujícím setkává v rámci přímé výuky přednášek a dále minimálně dvou osobních konzultací, při kterých je student povinen konzultovat poznatky získané samostudiem publikací vyučujícím mu zadaných. Student je oprávněn s vyučujícím konzultovat také prostřednictvím e-mailové korespondence, pokud jde o dotaz k takové formě korespondence vhodný. Student prezenční formy studia je povinen se účastnit 80% přednášek předmětu. Student kombinované formy je povinen se účastnit minimálně 30 % přednášek a dvou konzultací s přednášejícím.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Broulík, J., Bartošek, J. (2015). Ekonomický přístup k právu. Praha.
-
Colotka, P., Káčer, M., Berdisová, L. (2016). Právna filozofia dvadsatieho storočia. Praha.
-
Dworkin, R. (2001). Když se práva berou vážně. Praha.
-
Fuller, L. L. (1998). Morálka práva. Oikoymenh, Praha.
-
Hart, H.L.A. (2004). Pojem práva. 1. vydání. Praha, Prostor.
-
Sobek, T. (2011). Právní myšlení. Kritika moralismu. Plzeň.
-
Sobek, T. (2016). Právní rozum a morální cit. Praha.
|