Vyučující
|
-
Vepřek Miroslav, doc. Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Tematika paleoslovenistická 1. Základní charakteristika staroslověnštiny a její místo v klasifikaci slovanských jazyků. 2. Redakce staroslověnského jazyka do konce 11. století a jejich základní jazyková charakteristika. 3. Vliv řečtiny na staroslověnštinu. 4. Vliv latiny a staré horní němčiny na staroslověnštinu. 5. Morfologie a syntax staroslověnštiny v komparaci s dalšími slovanskými jazyky (dle výběru a zaměření doktoranda). 6. Slovní zásoba staroslověnštiny, její funkčně-stylová i teritoriální klasifikace. 7. Staroslověnská lexikografie. 8. Česká redakce církevní slovanštiny, památky českého původu, emauzské období církevní slovanštiny. 9. Kánon staroslověnských památek. 10. Literární památky velkomoravského původu. 11. Hlaholice a cyrilice ? původ, rozšíření, paleografická charakteristika; staroslověnština psaná latinkou. 12. Charakteristika písemnictví a literatury vybrané redakce církevní slovanštiny (dle výběru, mimo českou a velkomoravskou redakci). 13. Cyrilometodějský překlad bible a problematika jeho rekonstrukce. 14. Tzv. nová církevní slovanština ? liturgický jazyk pravoslavné, řeckokatolické a římskokatolické církve, charakteristika jednotlivých redakcí. 15. Osobnosti české a světové paleoslovenistiky, nejvýznamnější publikace a časopisy.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
- Semestrální práce
- 125 hodin za semestr
|
Výstupy z učení
|
Předmět je zaměřen na charakteristiku nejdůležitějších etap vývoje české paleoslovenistiky. Zvláštní pozornost je věnována lexikografickým pracím - Slovníku jazyka staroslověnského a Etymologickému slovníku jazyka staroslověnského. Vedle toho jsou studenti seznámeni s dalšími zásadními odbornými díly, zejména s edicemi památek, monografiemi, a nejdůležitějšími poznatky současné paleoslovenistiky, jako jsou např. vymezení velkomoravské staroslověnštiny, přístupy ke zkoumání redakcí staroslověnštiny, literární a historické souvislosti nejstaršího slovanského spisovného jazyka. V praktické části výuky se vychází z četby a analýzy (zejména jazykovědné) vybraného textu a z rozboru údajů Slovníku jazyka staroslověnského u vybraných hesel.
Znalosti z jednotlivých disciplín podle časového plánu příslušného studijního oboru.
|
Předpoklady
|
Předchozí zaměření a specializace studenta na diachronní studium jazyka, staroslověnština ve slovanských kontextech.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta
Tematické okruhy z oboru Srovnávací slovanská filologie,předmět Srovnávací slovanská literární věda předmět Srovnávací slovanská jazykověda Tematika paleoslovenistická 1. Základní charakteristika staroslověnštiny a její místo v klasifikaci slovanských jazyků. 2. Redakce staroslověnského jazyka do konce 11. století a jejich základní jazyková charakteristika. 3. Vliv řečtiny na staroslověnštinu. 4. Vliv latiny a staré horní němčiny na staroslověnštinu. 5. Morfologie a syntax staroslověnštiny v komparaci s dalšími slovanskými jazyky (dle výběru a zaměření doktoranda). 6. Slovní zásoba staroslověnštiny, její funkčně-stylová i teritoriální klasifikace. 7. Staroslověnská lexikografie. 8. Česká redakce církevní slovanštiny, památky českého původu, emauzské období církevní slovanštiny. 9. Kánon staroslověnských památek. 10. Literární památky velkomoravského původu. 11. Hlaholice a cyrilice ? původ, rozšíření, paleografická charakteristika; staroslověnština psaná latinkou. 12. Charakteristika písemnictví a literatury vybrané redakce církevní slovanštiny (dle výběru, mimo českou a velkomoravskou redakci). 13. Cyrilometodějský překlad bible a problematika jeho rekonstrukce. 14. Tzv. nová církevní slovanština ? liturgický jazyk pravoslavné, řeckokatolické a římskokatolické církve, charakteristika jednotlivých redakcí. 15. Osobnosti české a světové paleoslovenistiky, nejvýznamnější publikace a časopisy.
|
Doporučená literatura
|
-
Lunt, Horace G.:. (2010). Old Church Slavonic Grammar.. Berlin.
-
Vavřínek, V. (2013). Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem. Praha.
-
Večerka, R. (2010). Staroslověnská etapa českého písemnictví. Praha.
|