1. Učící se společnost. Historický, kulturní, ekonomický a politický kontext v učící se společnosti. Význam a role vzdělávání. Současné poznání informační, vzdelávací, resp. učící se společnosti v andragogice, pedagogice, sociologii a v ekonomických vědách. 2. Vzdělávání v učící se společnosti. Globalizace a vzdělávání. Technologický, demografický vývoj a změny na trhu práce. Nové kurikulum, kvalifikacie a kompetence. 3. Člověk v učící se společnosti. Individualizované a personalizované vzdělávání. Alternatívní vzdělávání, deschooling, edupunk, edutainment a gamifikace. 4. Organizační učení. Individuální, skupinové, organizačné a inter-organizační učení. 5. Proces organizačního učení. Tvorba, tranfer a uchovávání poznání v organizaci. 6. Učící se organizace. Znalostní ekonomika a znalostní management. Integrace vzdělávání do pracovních procesů. ERP systémy, swarming a networking v organizacích. 7. Organizační chování. Interpersonální a skupinové procesy v organizaci. Organizační prostředí a procesy. 8. Knowledge management, intelektuální kapitál organizace. Difuze inovacív organizaci. 9. Učící se komunity a kolaborativní vzdělávání. Modely učících se komunit, online komunity a virtuální světy. Příklady dobré praxe. 10. Vzdělávací technologie a organizační učení. Sociální sítě, aplikace a edukační software. 11. Nové profese v učíce se společnosti. Knowledge worker, data kurátor, e-tutor, podnikání s informacemi a vědomostmi. Kompetence při projektovaní a řízení projektů učící se organizace. 12. Budoucnost a perspektivy učíce se společnosti a organizačního učení. Umělá inteligence, machine learning a big data. Virtuální ekosystémy a kybernetická společnosť.
|
-
Connel, J. The Learning Society: social and economic progress through education. Columbia University Press. 2014.
-
Fischer, M. (2010). Kapitalistický realizmus.
-
KELLER, J., TVRDÝ, L. Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008..
|