|
Vyučující
|
-
Horáková Hana, doc. PaedDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Státní doktorská zkouška se bude skládat ze dvou částí: a) Provedení přednášky na zvolené téma z jedné ze tří specializací (téma přednášky a seznam literatury k přednášce předloží student zkušební komisi s dostatečným předstihem) b) Obhájení disertační práce Ad a) Tři specializace: 1) Antropologie migrace; 2) Antropologie náboženství; 3) Subdisciplína antropologie podle vlastního výběru studenta; nesmí se však krýt s tématy, kterým se student věnuje ve své disertační práci.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem státní doktorské zkoušky je umožnit studentovi úspěšně zakončit doktorský studijní obor Kulturní antropologie. Student při ní prokáže následující kompetence a znalosti: ohledně vývojového a chronologického členění světové a české antropologie, které je schopen zasadit do širších souvislostí v rámci páteřních a dalších dílčích antropologických a interdisciplinárních oborů. Student umí vymezit komplexní praktický nebo teoretický problém a řešit jej tvůrčím způsobem s využitím vybraných teorií, konceptů a kvalitativních i kvantitativních metod antropologie včetně kritické reflexe. To předpokládá osvojení si metodologií sociální, kulturní a historické antropologie a postupů filozofické analýzy povahy lidské přirozenosti s přesahem do jiných oborů a také schopnost metodologii diskutovat a to ve vztahu k výzkumným postupům v antropologii nejen na národní, ale i na mezinárodní úrovni. Student disponuje takovými znalosmi, aby dokázal kultivovaně a věcně správně diskutovat (v mezinárodním kontextu) aktuální témata sociální a kulturní antropologie, a to s ohledem na problémy a výzvy současných společností a mezikulturní konflikty a tenze - jak v lokální, tak globální perspektivě.
Státní doktorskou zkouškou prokazuje student doktorského studia své odborné a teoretické znalosti v daném studijním programu, včetně znalostí základních metod vědecké práce, způsobilost osvojovat si nové poznatky vědy, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat. Požadavky na znalosti vycházejí z individuálního studijního plánu studenta doktorského studia.
|
|
Předpoklady
|
Přihlášku ke státní doktorské zkoušce opatřenou vyjádřením školitele podává student doktorského studia po splnění všech studijních povinností svého individuálního studijního plánu děkanovi prostřednictvím příslušného oddělení fakulty. Pokud vnitřní norma fakulty nestanoví jinak, na základě návrhu předsedy oborové rady rozhodne děkan o konání státní doktorské zkoušky. Rozhodnutí děkana se v tomto případě oznámí do 30 dnů ode dne podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce předsedovi oborové rady, školiteli a studentovi doktorského studia.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Závěrečná zpráva
Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku rozhodne tajným hlasováním o klasifikaci vykonané státní doktorské zkoušky, přičemž klasifikační stupně jsou "prospěl(a)" nebo "neprospěl(a)". K dosažení klasifikace "prospěl(a)" je zapotřebí kladného vyjádření většiny hlasů přítomných členů zkušební komise. Byla-li státní doktorská zkouška neúspěšná, seznámí předseda zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku studenta doktorského studia s podmínkami, které tato komise stanovila pro její opakování. Státní doktorskou zkoušku lze opakovat nejvýše jednou. Mezním termínem opakování státní doktorské zkoušky je maximální doba studia stanovená v článku 32 odst. 3 Studijního a zkušebního řádu.
|
|
Doporučená literatura
|
|