|
Vyučující
|
-
Hildenbrand Zuzana, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Přednáška a následný seminář poskytují studentům základní vědomosti o vybraných teoretických otázkách morfologie s konkrétními ukázkami i s konfrontačním hlediskem ve srovnání s češtinou. Studenti se seznamují s morfologickým systémem francouzského jazyka, soustavou jednotlivých slovních druhů, jejich tvarů i mluvnickými kategoriemi. Řešena je rovněž otázka normy. Zvláštní pozornost je věnována francouzskému substantivu a francouzskému slovesu. Důraz je kladen na francouzské determinanty, zejména na užití členu. Podrobný výklad vyžadují i francouzská adverbia a významy francouzských předložek. Pojednání o funkcích slov a slovních tvarech s následnou konfrontační analýzou vede k důkladnějšímu proniknutí do struktury francouzského jazyka a k hlubšímu pochopení těch aspektů, které vyplývají z rozdílnosti obou typologicky odlišných jazyků - češtiny a francouzštiny. Přednáška je vedena ve francouzském jazyce, český jazyk pak slouží pro ilustrace příslušných komparativních hledisek, případně pro dovysvětlení teoreticky náročnější látky.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Demonstrace
- Příprava na zkoušku
- 25 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 25 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 25 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem kurzu je seznámit studenty s důležitými teoretickými problémy morfologie francouzského jazyka a s jejich aplikací na konkrétní příklady. Posluchačům je detailně představen morfologický systém francouzštiny ve srovnání se systémem českým, soustava jednotlivých slovních druhů, jejich tvarů i mluvnických kategorií. Probírána je rovněž otázka jazykové normy a kodifikace. Zvláštní pozornost je v rámci výkladu věnována francouzskému substantivu a verbu, systematicky jsou prezentovány nejrůznější pohledy na tyto slovní druhy. Důraz je kladen také na francouzské determinanty, zejména na užití určitého a neurčitého členu, podrobný výklad vyžadují i francouzská adverbia a významy francouzských předložek. Pojednání o funkcích slov a slovních tvarech s následnou konfrontační analýzou vede k důkladnějšímu proniknutí do struktury francouzského jazyka a k hlubšímu pochopení těch aspektů, které vyplývají z rozdílnosti obou typologicky odlišných jazyků ? českého a francouzského. Přednáška i seminář jsou vedeny dle potřeby střídavě v češtině a ve francouzštině.
Student je po absolvování dvousemestrálního kurzu podrobně orientován v problematice teoretické i praktické morfologie, tedy tvarosloví francouzského jazyka, se schopností konfrontace morfologických problematik s mateřským českým jazykem. Absolvent předmětu se dobře orientuje ve struktuře jednotlivých slovních druhů, dokáže používat příslušná slova v souladu s jejich tvaroslovnou normou, což je nezbytnou podmínkou pro kvalitní, bezchybné a kompetentní užívání francouzštiny ve všech komunikačních praxích.
|
|
Předpoklady
|
Žádné.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta, Rozbor jazykového projevu studenta, Didaktický test, Rozhovor, Systematické pozorování studenta
Podmínkou úspěšného ukončení kurzu je aktivní účast a splnění všech požadavků stanovených vyučujícím.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Galichet, G. (1970). Grammaire structurale du français moderne. Paris: Hatier.
-
Grevisse, M. (1986). Le bon usage. Paris: Duculot.
-
Hendrich, J., Radina, O., Tláskal, J. (2001). Francouzská mluvnice. Plzeň : Fraus.
-
Chevalier, J.-C. (1964). Grammaire Larousse du français contemporain. Montrouge: Larousse.
-
Šabršula, J. (1986). Vědecká mluvnice francouzštiny. Praha: Academia.
|