|
Vyučující
|
-
Šmelová Eva, prof. PhDr. Ph.D.
-
Jůvová Alena, PaedDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
I. část - příprava na cvičení (teoretická východiska, zásady práce s výcvikovou skupinou); II. část - cvičení (interakční etudy; modelové situace, skupinové diskuse) Vývoj řeči z hlediska ontogenetického a fylogenetického, biologické základy řeči, hlasový aparát, péče o hlas. Teorie komunikace, sociální komunikace, přenos informací, mem jako jednotka kulturní informace, gesta a rituály v komunikaci. Rétorika, verbální a nonverbální komunikace, umění sebeprezentace, hlasový a písemný projev. Komunikace ve skupině, aktivizační metody (brainstorming, dílna budoucnosti, pojmové mapy, ITV, EUR). Konstruktivismus v pedagogické komunikaci. Teorie učení, psychoneuroimunologie, neurodidaktika. Emoční inteligence, empatie, sebereflexe. Komunikativní kompetence v kurikulárních dokumentech ČR Specifika a zásady pedagogické komunikace, komunikativní dovednosti, interakční styl učitele. Monolog a dialog ve vyučování, paralingvistické a extralingvistické prostředky komunikace. Konflikt a možnosti jeho řešení. Patologické způsoby komunikace, narušená komunikační schopnost, mezní a kritické situace v pedagogické komunikaci. Komunikace v rámci multikulturní společnosti, genderově korektní způsob vyjadřování v pedagogické komunikaci. Média jeko prostředky pedagogické komunikace (učební texty, audio a video, multimédia, ICT). Videotrénink interakcí.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Pozorování, Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
|
Výstupy z učení
|
Praktický výcvik by měl u studujících rozvíjet konkrétní psychosociální schopnosti a dovednosti důležité pro práci s lidmi. Předmět bude rozvíjet prosociální chování, a to zejména v oblasti osobní sebejistoty, sebereflexe a emoční stability.
Studenti by měli být schopni prakticky aplikovat vědomosti ze sociální komunikace, sociální pedagogiky, vývojové, pedagogické a sociální psychologie při řešení modelových situací.Plnění praktických úkolů by mělo rozvíjet studentovy dovednosti v oblasti komunikace, empatie, kooperace a asertivity. Studenti by měli umět pracovat se základními pojmy z oblasti komunikace, vyjmenovat a specifikovat jednotlivé typy komunikace a analyzovat pravidla, která přispívají k účinné sociální komunikaci. Současně by měli disponovat dovedností aplikovat veškeré získané znalosti při hodnocení vlastního projevu a vytyčování cílů svého osobního rozvoje v této oblasti. Praktická část výuky by jim měla prostřednictvím simulovaných situací pomoci získat zpětnou vazbu o vlastním vystupování a umožnit jim zlepšit svůj slovní projev, nonverbalitu i styl jednání s lidmi.
|
|
Předpoklady
|
Základní schopnosti a dovednosti pro vysokoškolské studium v oboru pomáhajících profesí. Zájem o obor, ochota pracovat samostatně i v týmu.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Didaktický test
Aktivní účast ve výuce. Plnění individuálních teoretických i praktických úkolů. Samostatné vystoupení (studenti odevzdávají písemnou přípravu ? etuda, dramatizace, sokratovský dialog, vedení panelové diskuse) v průběhu výuky. Samostatné studium literatury. Splnění požadavků zápočtového testu.
|
|
Doporučená literatura
|
-
BEDNAŘÍKOVÁ, I. (2006). Sociální komunikace. Olomouc.
-
EYROVI, L. R. (2000). Jak naučit děti hodnotám.. Praha.
-
GAVORA, P. . (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.
-
HERMOCHOVÁ, S. (2004). Hry pro dospělé: komunikace a vytváření skupin, poznávání, vcítění a sebeprosazování, hry pro rozvoj skupiny, téma jako základ interakce. Praha: Grada Publishing .
-
KOMÁRKOVÁ, R., SLAMĚNÍK, I., VÝROST, J. (2001). Aplikovaná sociální psychologie III. Sociálněpsychologický výcvik. Praha: Grada Publishing.
-
KŘIVOHLAVÝ, J. (2008). Konflikty mezi lidmi. Praha.
-
KŘIVOHLAVÝ, J. (1995). Tajemství úspěšného jednání. Praha.
-
KŘÍŽ, P. (2005). Kdo jsem, jaký jsem. Kladno.
-
MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. (1995). Komunikace ve škole. Brno.
-
MĚCHUROVÁ, A. (1992). Jak dobře mluvit a úspěšně jednat. Praha.
-
MUSILOVÁ, M. (2002). Interakce učitele a žáka: cvičebnice.. Olomouc: UP.
-
VALENTA, J. (2005). Učíme (se) komunikovat. Kladno.
-
VALENTA, J. (2004). Manuál k tréninku řeči lidského těla (didaktika neverbální komunikace). Kladno.
|