|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Cíle, předmět, metody muzikologie jako moderní vědy. Vztahy muzikologie k jiným (příbuzným) vědním oborům. 2. Definice hudby, výklad pojmů hudba resp. musica. 3. Muzikologická pracoviště v ČR 4. Propedeutická muzikologická literatura a problematika muzikologické systematiky 5. Vývoj reflexe hudby do zrodu moderní hudební vědy v 19. století - antická hudební teorie atd. až po Kiesewettera či Ambrose. 6. Vytváření vědeckého zájmu o hudbu (hudební kritika a žurnalistika, historický výzkum, přírodovědně orientovaný výzkum, hudebně etnologický výzkum. Základní inovační proudy vytvářející paradigma muzikologie 7. Hudební věda v 19. st. Velké zakladatelské osobnosti moderní muzikologie, zejména osobnosti a dílo G. Adlera a H. Riemanna. 8. Hlavní vývojové rysy, směry a osobnosti světové muzikologie po Riemannovi a Adlerovi 9. Zrod české hudební vědy. Zakladatelské osobnosti - Hostinský, Nejedlý, Helfert. Česká hudební věda ve 20. a 21. st. 10. Heuristika. Základní pravidla heuristické práce v muzikologii. Pramenná základna muzikologie, vztah pramene a literatury. Primární prameny v muzikologii. 11. Odborné zpřístupnění pramenů, ediční techniky - orientace v základních edičních projektech. 12. Sekundární prameny. Přehled stěžejní světové i domácí muzikologické literatury, stěžejních hudebně lexikografických prací 13. Muzikologická dokumentace (knihovny, archivy, sbírky, muzea), oblasti a způsoby muzikologické dokumentace, dokumentační projekty.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 25 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 24 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Disciplína se zabývá cíli, předmětem, metodami oboru, přináší nástin jeho dějin (trendy, koncepce, osobnosti, základní spisy), obírá se "terénem" muzikologické práce (viz problematiku heuristiky, dokumentace, lexikografie atp.).
Orientace v předmětu, metodách a cílech hudební vědy, pochopení systematiky oboru. Orientace v oblastech muzikologovy práce. Student bude schopen aplikovat teoretické znalosti metodologie hudební vědy v prvních samostatných seminárních pracích v Prosemináři hudební vědy a následně v seminářích k jednotlivým etapám dějin hudby či v předmětech systematické muzikologie.
|
|
Předpoklady
|
Žádné podmiňující předměty.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
Úspěšné vykonání písemné zkoušky.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Kol. autorů:. Hudební věda I-III. Praha 1988.
-
Poledňák, I - Fukač, J.:. Úvod do studia hudební vědy. Olomouc 1995.
-
Příslušná hesla v muzikologických encyklopediích..
-
BEARD, David. (2005). Musicology: The Key Concepts (Routledge Key Guides).
-
Dahlhaus, Carl (ed.). Einführung in die systematische Musikwissenschaft. Köln 1971, 1988..
-
Elschek, Oskár. Hudobná vedy súčasnosti. Systematika, teória, vývin. Bratislava 1984.
-
HOOPER, Giles. (2006). The Discourse of Musicology.
-
Nicole Schwindt-Gross. Musikwissenschaftliches Arbeiten. Hilfsmittel-Techniken-Aufgaben. Kassel 1992..
-
WILLIAMS, Alastair. (2001). Constructing Musicology (Routledge Revivals).
|