|
Vyučující
|
-
Šidlo Friedl Marian, PhDr.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Žena, hudba a společnost v 19. století Společenské postavení žen a jejich možnosti uplatnění v hudebním životě; genderové představy o ženské a mužské hudební činnosti; soukromá a veřejná sféra hudebního provozu. 2. Ženská hrdinka v operách Giuseppe Verdiho Typologie ženských postav, láska, rodina, společenská konvence a tragický osud; hudební charakteristika ženských hrdinek na vybraných operách. 3. Ženská hrdinka v operách Richarda Wagnera Ženské archetypy, láska, vykoupení a oběť; Senta, Elisabeth, Isolda, Brünnhilde a další Wagnerovy hrdinky. 4. Ženská hrdinka v operách Richarda Strausse Proměny ženských postav na přelomu 19. a 20. století; Salome, Elektra, Maršálka a další podoby ženské identity. 5. Ženská hrdinka v operách Leoše Janáčka Žena, společnost a konflikt individuální svobody se společenskými normami; Jenůfa, Káťa Kabanová, Liška Bystrouška a Emilia Marty. 6. Žena v opeře hudební moderny: Alban Berg - Lulu Lulu jako specifický obraz moderní ženské hrdinky; sexualita, společenské role, moc a objektivizace; hudebně-dramatická koncepce postavy. 7. Ženy, hudební vzdělávání a měšťanský hudební salón Hudební vzdělávání dívek a žen v 19. století, hudba jako součást měšťanské výchovy, možnosti profesionálního vzdělávání. Hudební salón jako prostor společenského a uměleckého působení žen. 8. Ženy jako profesionální hudební interpretky v 19. století Proměna společenského postavení profesionální hudebnice; pěvkyně, klavíristky, houslistky a další interpretky; virtuozita, veřejné koncertování a dobová recepce. 9. Ženy jako skladatelky v 19. a na počátku 20. století Společenské a institucionální překážky kompoziční činnosti žen; možnosti publikování a uvádění skladeb; dobové představy o "ženské" tvorbě. Fanny Hensel, Louise Farrenc, Cécile Chaminade, Ethel Smyth a další. 10. Clara Schumann: klavírní virtuózka, skladatelka a aktérka hudebního života Propojení kariéry interpretky a skladatelky; koncertní činnost, kompozice, rodinné role a utváření hudebního kánonu. 11. Ženy v českém hudebním životě 19. a počátku 20. století Možnosti hudebního vzdělávání a profesního uplatnění žen v českých zemích; interpretky, skladatelky, pedagožky a organizátorky hudebního života. 12. Vítězslava Kaprálová: skladatelka a dirigentka v kontextu evropské moderny Kaprálová jako případová studie proměny profesního postavení ženy v hudbě první poloviny 20. století; kompoziční tvorba, dirigentská činnost, recepce a pozdější místo v českém hudebním kánonu.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
- Domácí příprava na výuku
- 24 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 25 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 25 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět se zaměřuje na postavení, působení a reprezentaci žen v evropské hudební kultuře 19. a první poloviny 20. století. Sleduje proměny společenských a institucionálních podmínek, které určovaly možnosti hudebního vzdělávání a profesního uplatnění žen, jejich působení jako interpretek, skladatelek, pedagožek a organizátorek hudebního života i jejich podíl na utváření dobové hudební kultury. Pozornost je věnována měšťanskému hudebnímu salónu, profesionalizaci ženské hudební činnosti a vybraným osobnostem, zejména Claře Schumann a Vítězslavě Kaprálové. Druhou tematickou linii představuje obraz ženy v opeře 19. a počátku 20. století. Na vybraných dílech Giuseppe Verdiho, Richarda Wagnera, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Albana Berga jsou sledovány různé typy ženských postav, jejich hudebně-dramatická charakteristika a proměny jejich vztahu ke společenským a genderovým normám dané doby. Cílem předmětu je vést studenty ke kritickému porozumění postavení žen v hudební kultuře a k interpretaci hudebních děl a hudebního života v širších historických, společenských a genderových souvislostech.
Znalost gendrové problematiky v oblasti hudby.
|
|
Předpoklady
|
Nejsou žádné prerekvizice.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Seminární práce
Absolvování semináře, písemné zpracování seminární práce na zadané téma a její prezentace na semináři.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Beci, Veronika. Musikalische Salons..
-
Citron, Marcia, J. Feminist Waves and Classical Music: Pedagogy, Performance, Research. University of Nebraska Press 2004..
-
Citron, Marcia, J. Gender and the Musical Canon. Illinois 2000..
-
DUNBAR, Julie C. Women, Music, Culture: An Introduction 3rd ed. New York ? London. 2021.
-
HAMER, Laura ? MINORS, Helen Julia (eds.). The Routledge Companion to Women and Musical Leadership: The Nineteenth Century and Beyond. New York ? London. 2024.
-
HEAD, Matthew ? WOLLENBERG, Susan (eds.). The Cambridge Companion to Women Composers. Cambridge. 2024.
-
MATHIAS, Rhiannon (ed.). The Routledge Handbook of Women?s Work in Music. New York ? London. 2022.
-
McClary, Susan. Feminine Endings. Music, Gender and Sexuality. Minneapolis 2002..
-
Solie, Ruth A. Musicology and Difference. Gender and Sexuality in Music Scholarship. Berkeley 1993..
-
Unseld, Melanie. "Man töte dieses Weib!" Weiblichkeit und Tot in der Musik der Jahrhundertwende. Stuttgart 2001..
|