|
Vyučující
|
-
Křupková Lenka, doc. PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Předmět je vyučován bienálně. Tematické okruhy: 1. Vznik sociologie a konstituování sociologie umění Vznik sociologie jako vědecké disciplíny, základní etapy jejího vývoje a klíčové osobnosti. Vztah obecné sociologie a sociologie umění. Vývoj sociologického myšlení o umění a umělecké kultuře. 2. Sociologie umění: předmět, přístupy a metodologická východiska Vymezení sociologie umění ve vztahu k estetice, dějinám a teorii umění. Umění jako sociální jev. Základní paradigmata a metodologické přístupy sociologie umění. 3. Klasické teorie sociologie umění Vybrané koncepce Maxe Webera, Theodora W. Adorna, Arnolda Hausera, Alphonsa Silbermanna a dalších. Vztah umění, společnosti, modernity a sociálních struktur. 4. Současné přístupy k sociologii umění a kultury Pierre Bourdieu: kulturní pole, kulturní kapitál, habitus a vkus. Howard S. Becker: art worlds a kolektivní povaha umělecké produkce. Další současné přístupy k sociálnímu fungování umění. 5. Metodologie empirického výzkumu umělecké kultury Kvantitativní a kvalitativní výzkum. Formulace výzkumného problému a výzkumných otázek, populace a výzkumný vzorek, výběr respondentů, základní techniky sběru a analýzy dat. 6. Techniky sběru dat a konstrukce sociologického výzkumu Dotazník, rozhovor, pozorování, obsahová analýza a další výzkumné techniky. Konstrukce dotazníku, formulace otázek, operacionalizace základních pojmů. Možnosti a limity jednotlivých metod při výzkumu uměleckého života. 7. Empirický výzkum kulturní participace a hudebního života Výzkumy publika, kulturní participace a vkusu. České výzkumy hudebnosti a hudebních posluchačů od 60. let 20. století do současnosti. Interpretace a kritické hodnocení výsledků empirických výzkumů. 8. Umělecké dílo jako předmět sociologické interpretace Možnosti a limity sociologické analýzy uměleckého díla. Vztah mezi strukturou díla a sociálním kontextem jeho vzniku a recepce. Příklady sociologických interpretací hudby, filmu a dalších druhů umění. 9. Umělec, umělecká profese a instituce uměleckého života Sociální postavení umělce, profesionalizace umělecké činnosti, umělecká kariéra a sociální sítě. Role institucí, trhu, mecenášství a veřejné podpory při produkci a distribuci umění. 10. Sociologie opery jako případová studie umělecké instituce Opera jako sociální a institucionální fenomén. Historické modely operního provozu, jeho ekonomické a organizační podmínky. Impresáriové, divadelní ředitelé, interpreti, skladatelé a publikum; smlouvy, provozovací a autorská práva. 11. Publikum, kulturní vkus a sociální diferenciace Sociální utváření vkusu, kulturní preference a kulturní spotřeba. Vysoká a populární kultura, kulturní kapitál, sociální stratifikace publika a proměny kulturní participace. 12. Masová kultura, kulturní průmysl a současná kulturní produkce Kritika masové kultury a koncept kulturního průmyslu. Umění v podmínkách kapitalistické společnosti, komercializace a masová média. Proměny kulturní produkce a distribuce v současném mediálním a digitálním prostředí.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 25 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 24 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 25 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Přednášky mají poskytnout vstupní informace o základních pojmech a teoretických konceptech, výzkumných technikách a metodách disciplíny. Semináře jsou věnovány interpretaci některých klíčových textů a praktickému osvojení základů některých výzkumných technik.
Student bude znát základní pojmy sociologie a sociologie umění, její klíčové texty a principy sociologického empirického výzkumu. Bude schopen sestavit dotazník k sociologickému výzkumu umělecké kultury, jeho techniky prakticky aplikovat. Znalost sociálních struktur uměleckého života a jeho aktérů v různých etapách dějin umění dovede studenta k lepšímu porozumění vývojového procesu umění. Absolvováním předmětu student významně rozšíří své kompetence v příštím profesním působení na poli organizace a řízení kultury.
|
|
Předpoklady
|
Žádné podmiňující předměty.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Analýza výkonů studenta, Seminární práce, Písemný test
1. Nejméně 75 % účast na semináři. 2. Zpracování cvičného sociologického výzkumu umělecké kultury. 3. Vypracování referátu na sociologicky zaměřenou studii z časopisů: International Review of the Aesthetics and Sociology of Music; Poetics. Journal of Empirical Research on Culture, the Media and the Arts.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Adorno, Theodor, W. O fetišovém charakteru v hudbě a regresi slyšení, in: Divadlo 1964, č. 1-2..
-
Adorno, Theodor. W. Schéma masové kultury. Praha: Oikoymenh, 2009..
-
Adorno, Theodor. W. Teze k sociologii umění. In: Sociologický Časopis / Czech Sociological Review, 1967, r. 3, č. 4, s. 421-424..
-
ADORNO, Theodor W. Úvod do sociologie hudby. Praha. 2015.
-
ALEXANDER, Victoria D. Sociology of the Arts: Exploring Fine and Popular Forms. Malden. 2003.
-
BECKER, Howard S. Art Worlds. Updated and Expanded Edition. Berkeley ? Los Angeles ? London. 2008.
-
Bek, Mikuláš. Konzervatoř Evropy? K sociologii české hudebnosti. Praha: KLP, 2003..
-
Bek, Mikuláš. Vybrané kapitoly hudební sociologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 1993..
-
BOURDIEU, Pierre. Pravidla umění: Geneze a struktura literárního pole. Brno. 2010.
-
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 5. vyd. Praha. 2021.
-
Křupková, Lenka. Kapitoly z hudební sociologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013..
-
WEBER, Max. Die rationalen und soziologischen Grundlagen der Musik. München. Drei Masken, 1921..
-
Weber, Max. ?Objektivita? sociálněvědního a sociálněpolitického poznání. In: WEBER, M., Metodologie, sociologie a politika, Praha: OIKOYMENH, 1998, s. 7-63..
-
Weber, Max. Smysl ?hodnotové neutrality? v sociologických a ekonomických vědách. In: WEBER, M., Metodologie, sociologie a politika, Praha: OIKOYMENH, 1998, s. 7-63..
|