|
Vyučující
|
-
Kopecký Jiří, doc. PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Obsah předmětu je stanoven vyučujícím a zkoušejícím pedagogem částečně společně pro celou skupinu doktorandů a částečně individuálně s ohledem na odborné zaměření konkrétních doktorandů, a to po dohodě s jejich školiteli. Přednáška je zaměřena výběrově na některé nejnovější poznatky dějin hudby. Součástí předmětu je i samostatná práce studentů a skupinová diskuse o jejich referátech. Obsah předmětu je rámcově dán strukturou následujících bodů : 1/ Pochybnosti nad možnostmi historiografického poznání (H. H. Eggebrecht, J. Černý) 2/ Metoda a historiografický výzkum (R. Descartes, P. K. Feyerabend) 3/ Metoda a historiografický výzkum (C. Dahlhaus) 4/ Výzkum hudební recepce 5/ Důležitost historického bádání (F. Nietzsche, J. Patočka) 6/ Induktivní metoda (K. R. Popper) 7/ Filozofie a fenomenologie (H. Arendtová, I. Blecha) 8/ Syntetické práce a dílčí monografické studie (J. Fukaš, M. Ottlová) 9/ Vybrané publikace, jejich analýza a hodnocení (J. Křesťan a Z. Nejedlý) 10/ Vybrané publikace, jejich analýza a hodnocení (muzikologické časopisy) 11/ Vybrané publikace, jejich analýza a hodnocení (produkce Divadelního ústavu) 12/ Vybrané publikace, jejich analýza a hodnocení (H. Spurná a hudební divadlo)
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
- Domácí příprava na výuku
- 12 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 60 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 40 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 13 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Získání aktuálních poznatků z dějin hudby se zaměřením na oblast zvoleného tématu disertační práce. Cíl předmětu sleduje vyjasnění různých metodologických přístupů v historické časti hudební vědy. Skrze terminologické diskurzy (hudba - hudební proces - hudební dílo - inspirační zdroj atd.) se dospívá k definici předmětu hudební historiografie. Současné trendy v muzikologickém badání jsou demonstrovány na vybraných výstupech (např. studie v odborných časopisech, monografie, ediční projekty).
Zvládnutí aktuálních poznatků a metod ve specializované oblasti dějin hudby. Student získá přehled o možnostech i limitech hudebně historického bádání, o originálních i problematických metodologických koncepcích historické hudební vědy (např. induktivní metoda, strukturní historiografie). Diskuse o způsobech kritiky a zveřejňování pramenů by měla podnítit citlivost vůči primárním informačním zdrojům, aby byl student sám schopen rozhodnout, jak nejlépe pramen použít.
|
|
Předpoklady
|
Studium předpokládá absolvování předmětu Metodologie hudební vědy a základní orientaci v muzikologické literatuře (např. encyklopedie MGG a Grove, monografie k významným skladatelským osobnostem, periodika).
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta, Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární)
Vypracování a přednesení referátu o stavu pramenů a literatury a hudebně historických souvislostech předmětu disertace. Požadavky k navazující zkoušce jsou stanoveny částečně společně pro celou skupinu a částečně individuálně na základě doporučené cizojazyčné a domácí literatury.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Specifická literatura podle zaměření doktoranda.
-
C. Dahlhaus. (1983). Foundations of Music History. Cambridge.
-
H. H. Eggebrecht. (2005). Musik im Abendland. München.
-
K. R. Popper. (2000). Logika vědeckého bádání. Praha.
-
P. K. Feyerabend. (2001). Rozprava proti metodě. Praha.
-
R. Descartes. (1992). Rozprava o metodě. Praha.
-
W. Keil, ed. (2007). Basistexte Musikästhetik und Musiktheorie. München.
|