Předmět: Matematická analýza 3

« Zpět
Název předmětu Matematická analýza 3
Kód předmětu KMT/BKMA3
Organizační forma výuky Přednáška + On-line aktivity
Úroveň předmětu Bakalářský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 4
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu nespecifikováno
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Dofková Radka, doc. PhDr. Ph.D.
  • Laitochová Jitka, doc. RNDr. CSc.
Obsah předmětu
Předmětem studia je diferenciální počet funkcí dvou a více proměnných. Ukazují se aplikace parciálních derivací při hledání extrémů. Jednotlivá těmata: 1. n-rozměrný prostor, metrický prostor, euklidovský prostor. Okolí bodu n-rozměrného prostoru. 2. Funkce několika proměnných. Definiční obor funkce a obor hodnot. Geometrický význam funkce z=f(x,y). 3. Limita funkce více proměnných. Nevlastní limita. Pravidla o počítání s limitami. 4. Spojitost funkce více proměnných. Složená funkce více proměnných. Věta o spojitosti složených funkcí. 5. Parciální derivace funkce více proměnných. Geometrický význam parciálních derivací funkce f(x,y). Vyšší parciální derivace. Schwarzova věta. 6. Diferencovatelná funkce. Úplný diferenciál. Geometrický význam úplného diferenciálu df(x,y). Úplné diferenciály vyšších řádů. 7. Parciální derivace složených funkcí. Vyšší derivace složené funkce. 8. Taylorův a Maclaurinův vzorec. 9. Volné extrémní hodnoty funkcí více proměnných. Absolutní extrém, lokální extrém, Fermatova věta. 10. Věta o postačujících podmínkách pro lokální extrém ve stacionárním bodě. 11. Implicitní funkce a jejich derivace. Věty o existenci a derivaci implicitní funkce vyjádřené rovnicí F(x,y)=0 a rovnicí F(x,y,z)=0.

Studijní aktivity a metody výuky
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Výstupy z učení
Předmětem studia je diferenciální počet funkcí dvou a více proměnných. Ukazují se aplikace parciálních derivací při hledání extrémů.
Hledání extrémů funkcí více reálných proměnných. Pochopení zobecnění pojmů diferenciálního počtu zavedených pro funkci jedné proměnné pro funkce více proměnných.
Předpoklady
Kromě středoškolské matematiky se předpokládá znalost diferenciálního počtu reálné funkce jedné reálné proměnné (Matematická analýza 1).

Hodnoticí metody a kritéria
Známkou, Ústní zkouška, Písemná zkouška

Úspěšné zvládnutí písemných prací, vypracování domácích úloh.
Doporučená literatura
  • Došlá, Z., Došlý, O. (2006). Diferenciální počet funkcí více proměnných.. Brno: Masarykova univerzita.
  • Došlá, Z., Plch, R., Sojka, P. (1999). Matematická analýza s programem Maple. Diferenciální počet funkcí více proměnných. Brno: Masarykova univerzita.
  • Hájek, J. (1993). Cvičení z matematické analýzy.Diferenciální počet funkcí více proměnných.. Brno: Masarykova univerzita.
  • Jarník, V. (1976). Diferenciální počet II.. Praha: Academia.
  • Škrášek, J. Tichý, Z. (1983). Základy aplikované matematiky II. Praha: SNTL.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr