|
Vyučující
|
-
Krásová Kateřina, Mgr. et Mgr.
-
Motal Jan, doc. MgA. Ph.D.
-
Sedláková Renáta, doc. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Téma: Proč zkoumat média? Proces komunikace, epochy a základní modely Obsah: Interdisciplinarita oboru, technologický determinismus. Manovichovy principy nových médií (numerická reprezentace, modularita, automatizace, variabilita, transkódování) a Feldmanovy atributy (manipulovatelnost, síťovatelnost atd.) 2. Téma: Sociální a mediální konstrukce reality - teorie reprezentace Obsah: Konstrukce reality (Berger & Luckmann), Thomasův teorém, Schulzovo Ptolemaiovské a Kopernikovské pojetí, reprezentace v pojetí kulturálních studií (Stuart Hall). Stereotypizace, konstrukce "Druhého" (Othering) a hyperrealita (Baudrillard). 3. Téma: Studium médií - dominantní a alternativní paradigma, komunikační modely Obsah: Komparace dominantního (pozitivistického) a alternativního (kritického/kulturálního) paradigmatu. Čtyři modely komunikace podle McQuaila: přenosový, rituálový (James Carey), propagační (Philip Elliott) a příjmový (Stuart Hall). 4. Téma: Politická ekonomie médií - ideologie a hegemonie, Frankfurtská škola Obsah: Vznik masové společnosti. Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer, Marcuse, Benjamin) a "kulturní průmysl". Ideologické aparáty (Althusser) a hegemonie (Gramsci). Propagandistický model Hermana a Chomského (Manufacturing Consent) a jeho 5 filtrů. 5. Téma: Jak vlivná jsou média? Vývoj výzkumu účinků médií Obsah: Teorie silných účinků (magická střela, behaviorální S-R model), teorie omezených účinků (dvoustupňový model Katze a Lazarsfelda, názoroví vůdci). Teorie dlouhodobých účinků: kultivační teorie (Gerbner, mainstreaming), agenda-setting (McCombs & Shaw) a spirála mlčení (Noelle-Neumannová). 6. Téma: Výzkum publika - každodennost nových publik Obsah: Vývoj pojetí publik (od pasivní masy k aktivním příjemcům). Teorie užití a gratifikace. Etnografický obrat (David Morley, Nationwide). Rozptýlená publika (Abercrombie a Longhurst - spektákl a performativita). Segmentace a fragmentace publik (McQuailův čtyřfázový model). 7. Téma: Nová publika, fandom a participační kultura Obsah: Aktivní publikum a sémiotická moc příjemce (John Fiske). Henry Jenkins a koncept participační kultury (televizní fanoušci jako "pytláci textů", fan-fiction, cosplay, remixová kultura). Parasociální vztahy a celebrity v digitálním věku. 8. Téma: Žurnalistika jako povolání - etika, identita a proměny v digitální éře Obsah: Redefinice novinářského pole, de-institucionalizace a rozklad tradičních hranic profese pod tlakem občanské žurnalistiky. Sociologický profil českých novinářů (Volek & Urbániková). Profesní etika, normativní požadavky na novináře, autonomie a instrumentalizace. Diferenciace zpravodajských a publicistických žánrů. 9. Téma: Zpravodajství jako žánr vs. diskurz - konstrukce reality, rutiny a hodnoty Obsah: Sociální konstrukce zpravodajské reality. Gatekeeping a teorie zpravodajských hodnot (Galtung & Rugeová). Zpravodajství jako diskurz (van Dijk). "Rituál objektivity" Gaye Tuchmanové. Mediální logika a rutiny (Altheide & Snow, Shoemaker & Reese). Rámování (framing - Bennett) a dichotomie "My vs. Oni" (Sedláková).
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace), Aktivizující práce ve skupinách
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studující se základními teoriemi masové komunikace a současným kontextem výzkumu médií. Kurz zařazuje tyto poznatky do soudobé transformace mediální scény (nová média, konvergence médií) a nového chování publik (participační kultura atd.). Jádro předmětu spočívá v explikaci klíčových teorií, prezentaci empirického materiálu a následné diskuzi východisek a implikací. Důraz je kladen na takové pochopení materiálu současné sociologie médií, jež studujícím umožní zorientovat se v parametrech mediální komunikace v současnosti a porozumět její roli ve společnosti.
Po úspěšném absolvování kurzu studující dokáže: - Identifikovat, vysvětlit a vzájemně porovnat teoretická paradigmata (dominantní vs. alternativní), komunikační modely a základní odbornou terminologii v mediálních studiích. - Kriticky analyzovat současné transformující se formy mediální komunikace a chování publik v jejich širším socioekonomickém a politickém kontextu (zejména vliv vlastnické koncentrace, komodifikace obsahu, komerčních tlaků a technologické konvergence). - Aplikovat osvojené teoretické koncepty (např. rituál objektivity, gatekeeping či kódování/dekódování) při dekonstrukci a interpretaci reálných mediálních sdělení a produktů. - Samostatně interpretovat odbornou literaturu, syntetizovat její argumenty a formulovat vlastní kritická a argumentačně podložená stanoviska v písemném i ústním projevu.
|
|
Předpoklady
|
Předpokladem je základní orientace v pojmech společenských věd, v kontextu dějin moderního světa, schopnost číst odborný text i v anglickém jazyce.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta
Kurz je zakončen zápočtem a zkouškou. Student, který nesplnil podmínky získání zápočtu, nemůže přistoupit ke zkoušce. Zápočet studenti získávají za průběžnou práci v semestru. Podmínky získání zápočtu musí být splněny ke konci přednáškové části semestru (15. 5.). Získání zápočtu je podmíněno průběžnou přípravou na hodiny a aktivní účast v seminární části výuky ( to znamená znalost zadaných textů, které jsou podkladem k poučené diskusi o tématu; zadané texty si studenti na hodinu nosí s sebou, nejlépe ve vytištěné podobě, tak aby s nimi v hodinách mohli pracovat) a třemi úkoly (podrobněji specifikovanými v jednotlivých hodinách v LMS) odevzdanými ve stanovených termínech: - I) vypracování časového snímku mediálního chování - II) prezentace zadaného úkolu (periodika) v hodině - III) analýza televizní zpravodajské relace (ve skupině) Závěrečná zkouška má podobu písemného testu, který zjišťuje znalost základních teorií, konceptů, termínů a autorů. Nezbytným předpokladem pro úspěšné absolvování kurzu a závěrečného testu je znalost předepsané literatury, která pokrývá daný tematický okruh. Literatura kurzu je volena tak, aby byla obecně dostupná v knihovně (vybrané tituly jsou dostupné v LMS). Aby student/ka uspěl/a musí závěrečný test vypracovat alespoň na 65% z celkového počtu bodů. Okruhy zkoušky: 1. Vývoj komunikace, její dějinné a kulturní podoby (epochy komunikace) 2. Teoretické a metodologické přístupy ke studiu komunikace a médií (dominantní a alternativní paradigma - procesuální a kulturální tradice studia médií) 3. Masová kultura a její kritika, kulturní průmysl (Frankfurtská škola) 4. Žurnalistika jako povolání - zpravodajské a publicistické žánry (událost versus zpráva) 5. Sociální a mediální konstrukce reality - teorie reprezentace 6. Účinky médií 7. Výzkum publika - každodennost nových publik 8. Veřejná sféra a normativní teorie médií 9. Analýza mediálních obsahů - kvantitativní a kvalitativní postupy
|
|
Doporučená literatura
|
-
BOYD, Danah. (2017). Je to složitější: sociální život teenagerů na sociálních sítích. Praha.
-
COULDRY, Nick a ULISES A. MEJIAS. (2019). Costs of Connection. Stanford.
-
DEFLEUR, Melvin L. a BALL-ROKEACH, Sandra J. (1996). Teorie masové komunikace. Praha.
-
EDWARDS, Tim (ed.). (2010). Kulturální teorie: klasické a současné přístupy. Praha.
-
FISKE, John. (2011). Introduction to communication studies. London.
-
FISKE, John. (2017). Jak rozumět populární kultuře. Praha.
-
FUCHS, Christian. (2021). Social media: a critical introduction. Los Angeles.
-
GILES, David. (2012). Psychologie médií. Praha.
-
GILLESPIE, Tarleton. (2019). Custodians of the Internet.
-
HALL, Stuart; NIXON, Sean a EVANS, Jessica. (2024). Representation: Cultural Representations and Signifying Practices.
-
HALLIN, Daniel C. a MANCINI, Paolo. (2008). Systémy médií v postmoderním světě: tři modely médií a politiky. Praha.
-
HODKINSON, Paul. (2024). Media, Culture and Society: An Introduction.
-
JENKINS, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. New York. 2006.
-
MACEK, Jakub. (2013). Poznámky ke studiím nových médií. Brno.
-
MCCOMBS, Maxwell E. (2014). Setting the agenda: the mass media and public opinion. Cambridge.
-
MCQUAIL, Denis. (2009). Úvod do teorie masové komunikace. Praha.
-
MORAVEC, Václav. (2020). Proměny novinářské etiky. Praha.
-
REIFOVÁ, Irena. (2004). Slovník mediální komunikace. Praha.
-
TRAMPOTA, Tomáš. (2006). Zpravodajství. Praha.
-
VOLEK, Jaromír a URBÁNIKOVÁ, Marína. (2017). Čeští novináři v komparativní perspektivě: hybridní, virtuální a mizející žurnalisté v post-transformační fázi. Praha.
|