|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Výuka je rozdělena na lekce s teoretickou a praktickou částí. Každá lekce je zaměřena na jeden rozhlasový žánr či jev, který s ním souvisí. Od definice zprávy, její podstaty, skladby, přes charakteristiku přímé reportáže až k moderovanému publicistickému bloku. V každé lekci je prostor pro obecné žurnalistické zásady, proč existují, v čem jsou jejich úskalí. Tak studenti snáze pochopí důležitost těchto zásad. Závěr lekce je určen diskusi se studenty o probraném tématu. Speciální lekce se bude věnovat také definici média veřejné služby, privátního média. V další lekci budeme tvořit "podcast", který hodně souvisí s moderací a vedením publicistického rozhovoru a narazíme i na Fake news. Každá lekce má svůj titul jako například "Zpráva - základ všeho", pak například lekce o rozhovoru s titulem "Ptej se, ale poslouchej přitom!"? . Ve výuce jsou také lekce o rozhlasové umělecké tvorbě a možnostech zvuku, který dokáže nahradit obraz i čtený text.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem je, aby absolvent uměl natočit audia různých žánrů a stopáží v technicky a hlavně obsahové zvládnuté kvalitě. Student navíc získá přehled o českém mediálním prostředí, co jej v historickém kontextu utvářelo, co ho aktuálně ovlivňuje a jaké bude jeho další směřování. Pochopí, jak a proč se rozdělují média a s jakými prostředky pracují a jaké je jejich hlavní zaměření. Prakticky si vyzkouší rozdíl mezi psaným textem, audiem a audiovizuálním médiem a naučí se pracovat se svým hlasem před mikrofonem, vést rozhlasový rozhovor a natáčet vlastní podcasty. Naučí se pracovat se základním střihacím audio-programem. Osvojí si základní pravidla rozhlasového zpravodajství, které mohou studenti využít i v dalších ne-novinářských profesích, ve kterých je potřeba komunikovat s lidmi.
|
|
Předpoklady
|
Student musí na výbornou ovládat český jazyk a mít jasno, jaký je rozdíl mezi spisovnou a hovorovou češtinou. Samozřejmostí je bezchybný hlasový projev bez vážných řečových vad. Student se dobře orientuje v současné kulturně-politické situaci nejen v České republice, ale i ve světě. Od studenta očekáváme víc než základní znalosti historie s důrazem na důležité milníky 20. století., zejména jeho druhé poloviny. Nutná je také počítačová gramotnost a kladný vztah k audiotechnice.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Hodnocení studenta bude složena ze dvou částí - praktické, teoretické a zvládnutí povinné literatury. Součet těchto tří známek dá konečné hodnocení studenta. Praktická část Student musí po každé lekci vypracovat novinářský úkol, počínaje napsáním a namluvením rozhlasové zprávy, v druhé lekci odevzdat úvahu, fejeton či glosu, ve třetí natočit reportáž.Podle kvality, nasazení při práci získává body, které ve finále na konci semestru dají hodnocení praktické části výuky. Rozhodující bude nasazení studenta při týmovém vytváření podcastu. Teoretická Na konci semestru student vypracuje test znalostí z probraného učiva, v textu se objeví také otázky týkající se doporučené literatury.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Moravec, V. (2020). Proměny novinářské etiky. Praha: Academia.
-
Motal, J. a kol. (2012). Nové trendy v médiích II. Rozhlas a televize.. Brno: Masarykova univerzita.
|