|
Vyučující
|
-
Krásová Kateřina, Mgr. et Mgr.
-
Motal Jan, doc. MgA. Ph.D.
-
Sedláková Renáta, doc. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Vývoj komunikace, její dějinné a kulturní podoby, informační utopie 2. Teoretické a metodologické přístupy ke studiu komunikace a médií, komunikační modely 3. Masová společnost a kulturní průmysl, hegemonie a ideologie 4. Účinky médií 5. Publika a jejich transformace 6. Zpravodajství a jeho výzkum 7. Veřejná sféra a normativní teorie médií 8. Politická ekonomie médií a mediální systémy Konzultace po předchozí domluvě e-mailem hodinu před výukou. 1. BLOK (Online přednáška) 9. 2. 2027, 17:00 - 18:30 Obsah: Tento úvodní blok pokládá teoretický základ pro vnímání médií jako aktivních aktérů: Téma: Sociální a mediální konstrukce reality - teorie reprezentace. Studující se připravují četbou W. Schulze. Téma: Jak vlivná jsou média? (tradice výzkumu účinků - magická střela, dvoustupňová komunikace, kultivace, spirála mlčení). 2. BLOK (Prezenční seminární workshop) 27. 2. 2027, 8:50 - 12:15 Obsah: Klíčové prezenční setkání je postaveno debatě nad teoretickými koncepty a analýzu textů, které si studenti přinesou s sebou: Téma: Proč zkoumat média? Proces komunikace, epochy, modely. Téma: Studium médií: dominantní a alternativní paradigma (processes vs. culture, Frankfurtská x Birminghamská škola). Téma: Politická ekonomie médií: ideologie a hegemonie, Frankfurtská škola. Téma: Žurnalistika jako povolání - zpravodajské a publicistické žánry. Téma: Zpravodajství jako žánr (gatekeeping, zpravodajské hodnoty, událost versus zpráva). Téma: Zpravodajství jako diskurz. 3. BLOK (Online syntéza & zpětná vazba) 20. 4. 2027, 17:00 - 18:30 Obsah: Blok probíhá po odevzdání seminárních reflexí (termín do 10. 4.). a zaměří se na problematiku aktivních publik a sémiotického diskurzu, poskytne formativní zpětnou vazbu k odevzdaným pracím a metodicky studenty připraví na zkoušku: Téma: Výzkum publika - každodennost nových publik. Téma: Nová publika, fandom.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace), Aktivizující práce ve skupinách
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studující se základními teoriemi masové komunikace a současným kontextem výzkumu médií. Kurz zařazuje tyto poznatky do soudobé transformace mediální scény (nová média, konvergence médií) a nového chování publik (participační kultura atd.). Jádro předmětu spočívá v explikaci klíčových teorií, prezentaci empirického materiálu a následné diskuzi východisek a implikací. Důraz je kladen na takové pochopení materiálu současné sociologie médií, jež studujícím umožní zorientovat se v parametrech mediální komunikace v současnosti a porozumět její roli ve společnosti.
Po úspěšném absolvování kurzu studující dokáže: - Identifikovat, vysvětlit a vzájemně porovnat teoretická paradigmata (dominantní vs. alternativní), komunikační modely a základní odbornou terminologii v mediálních studiích. - Kriticky analyzovat současné transformující se formy mediální komunikace a chování publik v jejich širším socioekonomickém a politickém kontextu (zejména vliv vlastnické koncentrace, komodifikace obsahu, komerčních tlaků a technologické konvergence). - Aplikovat osvojené teoretické koncepty (např. rituál objektivity, gatekeeping či kódování/dekódování) při dekonstrukci a interpretaci reálných mediálních sdělení a produktů. - Samostatně interpretovat odbornou literaturu, syntetizovat její argumenty a formulovat vlastní kritická a argumentačně podložená stanoviska v písemném i ústním projevu.
|
|
Předpoklady
|
Předpokladem je základní orientace v pojmech společenských věd, v kontextu dějin moderního světa, schopnost číst odborný text i v anglickém jazyce.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta
Blok je zakončen zápočtem a zkouškou. Student, který nesplnil podmínky získání zápočtu, nemůže přistoupit ke zkoušce. Zápočet se uděluje za průběžnou práci: 1. Povinná aktivní účast na prezenčním bloku: Prezenční setkání v sobotu 27. 2. 2027 je koncipováno jako interaktivní seminární workshop. Studující musí přijít se znalostí zadaných textů a aktivně participovat na týmových analýzách (rozvoj transverzálních kompetencí Teamwork a Oral Communication). 2. 4 strukturované seminární reflexe odborných textů: Studující zpracují čtyři reflexe textů z povinné literatury v rozsahu přibližně 250 slov. Reflexe odevzdají do LMS nejpozději do 10. 4. 2027. Každá reflexe obsahuje: a) analytickou interpretaci textu, tj. formulaci hlavního argumentu a vysvětlení nejméně dvou klíčových pojmů; b) kritické zhodnocení přínosů a limitů dané teorie nebo přístupu; c) aplikaci vybraného konceptu na konkrétní současný mediální či komunikační jev. 3. Formativní zpětná vazba: Termín odevzdání (10. 4.) poskytuje dostatek času na to, aby vyučující mohl studentům poskytnout formativní hodnocení a nasměrovat je před závěrečným online blokem (20. 4.). Zpětná vazba má studujícím pomoci identifikovat silné stránky jejich dosavadní práce i oblasti vyžadující další rozvoj Závěrečná zkouška má podobu písemného testu, který zjišťuje znalost základních teorií, konceptů, termínů a autorů. Nezbytným předpokladem pro úspěšné absolvování kurzu a závěrečného testu je znalost předepsané literatury (viz LITERATURA KE ZKOUŠCE/STÁTNICÍM), která pokrývá daný tematický okruh. Literatura kurzu je dostupná v knihovně UP (vybrané tituly jsou zveřejněny v NEO). Aby student/ka uspěl/a musí závěrečný test vypracovat alespoň na 65% z celkového počtu bodů. V případě, že student/ka kurz nesplnil, a má jej zapsaný opakovaně, musí opět splnit podmínky stanovené pro získání zápočtu i zkoušky, (pokud se na začátku semestru s vyučující nedohodne jinak). Okruhy zkoušky: 1. Vývoj komunikace, její dějinné a kulturní podoby 2. Teoretické a metodologické přístupy ke studiu komunikace a médií 3. Masová společnost a kulturní průmysl (Frankfurtská škola) 4. Účinky médií 5. Publika a jejich transformace 6. Zpravodajství a jeho výzkum 7. Veřejná sféra a normativní teorie médií 8. Politická ekonomie médií a mediální systémy
|
|
Doporučená literatura
|
-
BOYD, Danah. (2017). Je to složitější: sociální život teenagerů na sociálních sítích. Praha.
-
COULDRY, Nick a ULISES A. MEJIAS. (2019). Costs of Connection. Stanford.
-
DEFLEUR, Melvin L. a BALL-ROKEACH, Sandra J. (1996). Teorie masové komunikace. Praha.
-
EDWARDS, Tim (ed.). (2010). Kulturální teorie: klasické a současné přístupy. Praha.
-
FISKE, John. (2011). Introduction to communication studies. London.
-
FISKE, John. (2017). Jak rozumět populární kultuře. Praha.
-
FUCHS, Christian. (2021). Social media: a critical introduction. Los Angeles.
-
GILES, David. (2012). Psychologie médií. Praha.
-
GILLESPIE, Tarleton. (2019). Custodians of the Internet.
-
HALL, Stuart; NIXON, Sean a EVANS, Jessica. (2024). Representation: Cultural Representations and Signifying Practices.
-
HALLIN, Daniel C. a MANCINI, Paolo. (2008). Systémy médií v postmoderním světě: tři modely médií a politiky. Praha.
-
HODKINSON, Paul. (2024). Media, Culture and Society: An Introduction.
-
JENKINS, Henry. (2006). Convergence culture: where old and new media collide. New York.
-
MACEK, Jakub. (2013). Poznámky ke studiím nových médií. Brno.
-
MCCOMBS, Maxwell E. (2014). Setting the agenda: the mass media and public opinion. Cambridge.
-
MCQUAIL, Denis. (2009). Úvod do teorie masové komunikace. Praha.
-
MORAVEC, Václav. (2020). Proměny novinářské etiky. Praha.
-
REIFOVÁ, Irena. (2004). Slovník mediální komunikace. Praha.
-
TRAMPOTA, Tomáš. (2006). Zpravodajství. Praha.
-
VOLEK, Jaromír a URBÁNIKOVÁ, Marína. (2017). Čeští novináři v komparativní perspektivě: hybridní, virtuální a mizející žurnalisté v post-transformační fázi. Praha.
|