Vyučující
|
-
Motal Jan, doc. MgA. Ph.D.
-
Sedláková Renáta, Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
1. Vývoj komunikace, její dějinné a kulturní podoby, informační utopie 2. Teoretické a metodologické přístupy ke studiu komunikace a médií, komunikační modely 3. Masová společnost a kulturní průmysl, hegemonie a ideologie 4. Účinky médií 5. Publika a jejich transformace 6. Zpravodajství a jeho výzkum 7. Veřejná sféra a normativní teorie médií 8. Politická ekonomie médií a mediální systémy Konzultace po předchozí domluvě e-mailem hodinu před výukou.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
nespecifikováno
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studující se základními teoriemi masové komunikace, současný kontext výzkumu médií a zařadit tyto poznatky do soudobé transformace mediální scény (nová média, konvergence médií) a nového chování publik (participační kultura atd.). Jádro předmětu spočívá v explikaci klíčových teorií, prezentaci empirického materiálu a následné diskuzi východisek a implikací. Důraz je kladen na takové pochopení materiálu současné sociologie médií, jež studujícím umožní zorientovat se v parametrech mediální komunikace v současnosti a porozumět její roli ve společnosti.
Studující bude znát základní přístupy ke studiu masové komunikace a základní terminologii a rozumět současným formám masové komunikace v jejich socioekonomickém kontextu.
|
Předpoklady
|
Předpokladem je základní orientace v pojmech společenských věd, v kontextu dějin moderního světa, schopnost číst odborný text i v anglickém jazyce.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Blok je zakončen zápočtem a zkouškou. Student, který nesplnil podmínky získání zápočtu, nemůže přistoupit ke zkoušce. Zápočet studenti získávají za průběžnou práci v semestru. Podmínky získání zápočtu musí být splněny ke konci přednáškové části semestru (cca 15. 5.). Získání zápočtu je podmíněno přípravou na výuku a aktivní účastí v seminární části výuky při fyzickém setkání a odevzdáním reflexe 5 zadaných textů povinné literatury k jednotlivým tématům v rozsahu cca 200 slov na 1 text. Texty si každý student vybere podle vlastní volby a jejich reflexi odevzdá do 15. 5. do NEO. Závěrečná zkouška má podobu písemného testu, který zjišťuje znalost základních teorií, konceptů, termínů a autorů. Nezbytným předpokladem pro úspěšné absolvování kurzu a závěrečného testu je znalost předepsané literatury (viz LITERATURA KE ZKOUŠCE/STÁTNICÍM), která pokrývá daný tematický okruh. Literatura kurzu je dostupná v knihovně UP (vybrané tituly jsou zveřejněny v NEO). Aby student/ka uspěl/a musí závěrečný test vypracovat alespoň na 65% z celkového počtu bodů. V případě, že student/ka kurz nesplnil, a má jej zapsaný opakovaně, musí opět splnit podmínky stanovené pro získání zápočtu i zkoušky, (pokud se na začátku semestru s vyučující nedohodne jinak). Okruhy zkoušky: 1. Vývoj komunikace, její dějinné a kulturní podoby 2. Teoretické a metodologické přístupy ke studiu komunikace a médií 3. Masová společnost a kulturní průmysl (Frankfurtská škola) 4. Účinky médií 5. Publika a jejich transformace 6. Zpravodajství a jeho výzkum 7. Veřejná sféra a normativní teorie médií 8. Politická ekonomie médií a mediální systémy
|
Doporučená literatura
|
-
DeFleur, M. L., Ballová-Rokeachová, S. S. (1996). Teorie masové komunikace. Praha: Karolinum.
-
Fiske, John. (1990). Introduction to Communication Studies.. Routledge: London ? New York.
-
Fiske, John. (2017). Jak rozumět populární kultuře.. Praha: Akropolis.
-
Giles, David. (2012). Psychologie médií. Praha: Grada.
-
Hallin, Daniel C. - Mancini, P. (2008). Systémy médií v postmoderním světě. Praha.
-
Jenkins, H. (2006). Convergence culture. Where old and new media collide. New York.
-
Macek, Jakub. (2013). Poznámky ke studiím nových médií. Brno: Masarykova univerzita.
-
McQuail, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. 2009.
-
REIFOVÁ, I. a kol. (2004). Slovník mediální komunikace. Praha.
|