|
Vyučující
|
-
Košárková Alice, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Předmět Teorie výchovy usiluje o vytvoření syntetického pohledu na vývoj pedagogického myšlení od antiky po současnost. Sleduje, jak se v jednotlivých obdobích proměňovalo chápání člověka, dítěte, společnosti, cíle výchovy, role vychovatele, autority, svobody, hodnot a odpovědnosti. Pozornost je věnována klasickým pedagogickým koncepcím, reformním a psychologicky orientovaným směrům, filozofickým a sociálně pedagogickým vlivům i soudobým teoriím výchovy. Témata předmětu: obecné pojetí výchovy a teorie výchovy; základní pojmy, cíle, činitelé a styly výchovy, teorie výchovy v antice; paideia, kalokagathia, pojetí občana, ctnosti a vzdělání, židovsko-křesťanský koncept výchovy; člověk jako Boží obraz, výchova k moudrosti, odpovědnosti, víře a lásce, středověká kultura výchovy; scholastika, univerzity, sedmero svobodných umění, výchova svědomí, renesance a humanismus; důstojnost člověka, individualita, návrat k pramenům a kritika mechanického učení, výchova v díle J. A. Komenského; pansofie, pampaedie, škola jako dílna lidskosti, názornost a vzdělání pro všechny, novověké a osvícenské teorie výchovy; Locke, Rousseau, Kant, přirozená výchova, autonomie, občanství a pedagogický optimismus, výchovné koncepty 19. století a počátky pedagogiky jako vědy; Pestalozzi, Herbart, Bosco, Ušinskij aj., pragmatická pedagogika, kolektivní výchova a počátky sociální pedagogiky; Dewey, Makarenko, Natorp, český pedagogický reformismus, výchovné teorie ovlivněné pedagogickým reformismem, psychologií a filozofií; alternativní školy, Piaget, psychoanalýza, behaviorismus, humanistická, existencialistická a fenomenologická pedagogika, sociologické, duchovědné a emancipační přístupy k výchově; deschooling, Summerhill, pedagogika osvobození, soudobé teorie výchovy; postmoderní pluralita, antipedagogika, multikulturní a genderově citlivé přístupy, respektující výchova a další současné rodičovské a pedagogické směry, teoretické otázky výchovy ve 21. století; vztah svobody a odpovědnosti, autority a respektu, tradice a inovace, individuality a společenství.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující práce ve skupinách
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět poskytuje přehled o obsahu a základních otázkách pedagogické disciplíny Teorie výchovy. Seznamuje studující s vybranými teoretickými přístupy k výchově a vzdělávání v průběhu dějin a ukazuje, jak se proměňovalo chápání člověka, dítěte, společnosti, cíle výchovy, role vychovatele a vztahu mezi svobodou, autoritou, hodnotami a odpovědností. Pozornost je věnována klasickým i novověkým pedagogickým koncepcím, reformním a psychologicky orientovaným směrům, filozofickým a sociálně pedagogickým vlivům i soudobým teoriím výchovy. Kurz sleduje, jak jednotlivé koncepce reagovaly na dobový obraz člověka, společenské podmínky, náboženské a filozofické předpoklady i proměny školství a výchovné praxe. Cílem je vytvořit syntetický pohled na klasické i soudobé pedagogické teorie a podpořit schopnost kriticky promýšlet jejich význam pro současnou výchovu. Studující budou vedeni k tomu, aby dokázali jednotlivé teorie nejen popsat, ale také porovnávat, interpretovat a vztahovat k aktuálním otázkám výchovy v rodině, škole, volném čase i širším společenském kontextu.
Po absolvování předmětu budou studující rozumět základním teoretickým, historickým a filozofickým přístupům k výchově a budou schopni vysvětlit jejich význam pro utváření pedagogického myšlení. Studující budou umět jednotlivé koncepce výchovy porovnávat, interpretovat jejich východiska a kriticky posuzovat jejich možné dopady při uplatnění v pedagogické praxi. Budou schopni vztahovat vybrané teorie k současným otázkám výchovy, vzdělávání, autority, svobody, hodnot, odpovědnosti a role vychovatele.
|
|
Předpoklady
|
Studium předmětu nevyžaduje specifické předpoklady.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Didaktický test, Seminární práce
K úspěšnému absolvování předmětu je požadováno osvojení základního přehledu o vybraných teoriích výchovy, jejich historických a filozofických východiscích a možných důsledcích pro pedagogickou praxi. Studující by měli být schopni jednotlivé výchovné koncepce nejen popsat, ale také porovnávat, kriticky reflektovat a formulovat vlastní stanoviska k jejich současnému významu a praktickému uplatnění. Studující mají povinnost aktivně se účastnit seminářů a plnit úkoly zadávané během výuky. Absence ze závažných důvodů musí být řádně omluvena; maximální povolená neúčast je dva semináře. Součástí přípravy ke zkoušce je četba vybraného díla nebo děl vztahujících se k některé z výchovných koncepcí. Studující budou u zkoušky schopni tuto četbu stručně představit, reflektovat její hlavní myšlenky a vztáhnout je k tématům probíraným v kurzu. Předmět je zakončen ústní zkouškou, která se skládá ze dvou částí: reflexe vlastní četby, která tvoří 30 % výsledného hodnocení, a prokázání znalosti vybraného tematického okruhu z oblasti teorií výchovy. Seznam témat ke zkoušce odpovídá tématům přednášek uvedeným v systému Moodle. Studující s individuálním studijním plánem Pro studující s individuálním studijním plánem platí výše uvedené požadavky. Případná neúčast na seminářích bude nahrazena písemným plněním úkolů zadaných ve studijní opoře v systému Moodle.
|
|
Doporučená literatura
|
-
J. F. Herbart a jeho pedagogika.
-
BERTRAND, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Praha.
-
DEWEY, J. Demokracie a výchova. Praha: Jan Leichter, 1932..
-
Helvétius, C. A. (1953). Výbor z díla. Praha.
-
J. A. Komenský. (1948). Didaktika velká. Brno.
-
JEDLIČKA, Richard, ed. Teorie výchovy ? tradice, současnost, perspektivy. Praha. 2014.
-
KOMENSKÝ, J. A. Pampaedia. In KOMENSKÝ, J. A. Obecná porada o nápravě věcí lidských. III. sv. Praha: Svoboda, 1992..
-
Kratochvíl, Miloš. (2006). Jean Piaget - filosof a psycholog : uvedení do genetické epistemologie. Praha.
-
Locke, J. (1984). O výchově. Praha.
-
NĚMEC, Jiří; GULOVÁ, Lenka; HORKÁ, Hana; KOŠATKOVÁ, Markéta; KUROWSKI, Martina; NEHYBA, Jan; POSPÍŠIL, Radek. Teorie a metodika výchovy. Brno. 2022.
-
PELCOVÁ, N. (2001). Vzorce lidství. Filosofie o člověku a výchově. Praha: ISV, 2001. ISBN 80-85866-64-1.. Praha.
-
Pestalozzi, J. H. (1899). Linhart a Gertruda: kniha pro lid. V Čejkovicích.
-
Platón. (2015). Prótagoras. Praha.
-
PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 6., aktualizované a doplněné vydání. Praha. 2017.
-
Rousseau, J. J., & Krecar, A. (1926). Emil, čili, O vychování. Olomouc.
-
STROUHAL, Martin. Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny. Praha. 2013.
-
Welsch, W. (1994). Naše postmoderní moderna. Praha.
|