|
Vyučující
|
-
Engelbrechtová Jana, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Text traktátu De veritate religionis christianae, úryvky korespondence H. Grotia se soudobými humanisty, poezie a divadelní hry H. Grotia, spisy některých dalších humanistů (Erasmus Rotterdamský, Heinsius, Scaliger, P. z Jizbice, J. A. Komenský).
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Seminář je zaměřen na četbu, překlad a výklad renesančního traktátu De veritate religonis Christianae známého nizozemského filozofa Huga Grotia. Kromě sledovaného textu se studenti seznámí rovněž se souvisejícími Grotiovými díly (korespondence, divadelní hry, ...) a jinými texty soudobých autorů. Cílem semináře je seznámení s jedním z nejčtenějších renesančních spisů a vhled do renesanční debaty o soužití církví. Předmět je vytvořen v rámci projektu ESF OPVK, reg. č. CZ 1.07/2.3.00/20.0026.
Studenti se seznámí s dílem významného evropského humanisty a představitelem irenistického proudu v názoru na soužití církví, osvojí si schopnost překladu humanistického autora a získají vhled do intelektuální kultury tehdejší doby.
|
|
Předpoklady
|
Základní znalost latiny, schopnost orientovat se v latinském textu.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
Aktivní účast na seminářích, domácí příprava.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bergman, Johannes Theod. (1831). Hugo Grotius, De veritate religionis Christianae. Lugdunum Batavorum.
-
(ed.) Feenstra, R. (1984). The World of Hugo Grotius (1583-1645). Amsterdam & Maarssen.
-
(eds.) Kuťáková, Eva; Anežka Vidmanová. (2004). Slovník latinských spisovatelů. Praha.
-
Heering, J.P. (2004). Hugo Grotius as Apologist for the Christian Religion. Leiden.
-
Hoven, René. (1994). Lexique de la Prose Latine de la Renaissance. Leiden.
-
Molhuysen, P.C. a kol. Briefwisseling van Hugo Grotius. ?s-Gravenhage .
-
Pražák, Josef M., Novotný, František, Sedláček, Josef. (1955). Latinsko-český slovník. Praha: SPN.
|