Studenti budou po absolvování předmětu schopni: - pojmenovat základní hudebně pedagogické pojmy jednotlivých tematických oblastí, - vysvětlit postavení hudební pedagogiky v systému muzikologických disciplín, - charakterizovat nejvýznamnější hudebně pedagogické teorie a jejich představitele, - charakterizovat jednotlivé složky hudební edukace a jejich typické znaky v rámci všeobecné hudební edukace, - rozlišit kognitivní a sociální intervencí v jednotlivých složkách hudební edukace. Témata: Hudebnost jako hudebně pedagogická kategorie. Hudební potřeby, zájmy a postoje a problematika motivace ve školní hudební výchově. Složky hudební výchovy. Typy hudebních činností. Lidský hlas a jeho rozvoj v ontogenezi. Základní vokální dovednosti. Vokální intonace a imitace a jejich aplikace v hudební edukaci. Intonační metody (solmizace, číselná metoda, Doležil, Battke, Lýsek, Daniel). Hudebnost a zpěvnost. Pěvecké dovednosti jako generalizující edukační problém. Estetickovýchovná práce s písní v hudební edukaci. Jednohlasý a vícehlasý zpěv. Poslech hudby v hudební edukaci. Specifika a historie tzv. výchovných koncertů. Instrumentální činnosti v hudební edukaci. Hudební instrumentář ve školní hudební výchově. Hudebně naukové učivo a jeho pojetí ve všeobecné a specializované hudební edukaci. Princip improvizace jako prostředek rozvoje kreativity. Elementární komponování ve všeobecné a specializované hudební edukaci. Hudebně pohybové a taneční prvky ve všeobecné a specializované hudební edukaci. Základní studijní literatura: BURLAS, L. Teória hudobnej pedagogiky. Prešov: Prešovská univerzita, 1997. FUKAČ, J. - TESAŘ, S. - VEREŠ, J. Hudební pedagogika: koncepce a aplikace hudebně výchovných ideí v minulosti a přítomnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2000 HELFERT, V. Základy hudební výchovy na nehudebních školách. In: Helfert: O hudební tvořivosti. Praha: 1970. LÉBL, V. - POLEDŇÁK, I. a kol. Hudební věda II. (kapitola Hudební pedagogika). Praha: SPN, 1988. GREGOR, V. - SEDLICKÝ, T. Dějiny hudební výchovy v českých zemích a na Slovensku. Praha: Supraphon, 1973. HOLAS, M. Hudební pedagogika. Praha: Nakladatelství AMU, 2004. POLEDŇÁK, I. Hudebně pedagogické invence. Praha: Univerzita Karlova, 2005. VÁŇOVÁ, H. - SKOPAL, J. Metodologie a logika výzkumu v hudební pedagogice. Praha: Karolinum, 2002. Doplňující studijní literatura: COLWELL, R., RICHARDSON, C. (Eds.) The New Handbook of Research on Music Teaching and Learning. New York: Oxford University Press, 2002. HELFERT, V. Základy hudební výchovy na nehudebních školách. Praha: SPN, 1956. LUSKA, J. K vývoji vztahů české hudební pedagogiky k nonartificiální hudbě. In: Hudební věda a výchova 5. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, s. 95 - 105. AUPO, fac. paed. Musica III. LUSKA, J. Vybrané otázky srovnávací hudební pedagogiky. In: Hudební věda a výchova 10. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, s. 83 - 88. LUSKA, J. - HLAVAČKA, M. K proměnám komparativní hudební pedagogiky. In: Hudební věda a výchova 10. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, s. 73 - 81.
V rozsahu náplně daného předmětu.
|