|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Věda v kontextu dějin - úvodní definice kurzu. Primárním smyslem dějiny vědeckého myšlení a především historický kontext, (sekundárně významné objevy a dějiny jednotlivých disciplín). (J. Stejskal) 2. Věda ve starověku - od nejstarších objevů přes presókratiky, Platóna, Aristotela až k stoikům a Epikurovi; Eukleidos, Archimédes. Věda a filosofie v antice, instituce a společnost, úpadek antické vědy. (E. Stehura) 3. Věda ve starověku v praxi - se zaměřením na jednotlivé obory: matematika, fyzika (mechanika), astronomie, lékařství (J. Stejskal) 4. Věda ve středověku - Vliv křesťanství. Věda v arabském světě. Středověké kořeny moderní vědy. (E. Stehura) 5. Středověká věda - poznatky v praxi. Úpadek islámské věda. Průběh středověkých "renesancí", univerzity (J. Stejskal) 6. - 10. Zrod novověké vědy a jeho sociokulturní aspekty. "Heliocentrismus a nové založení vědy" - Galileo, Descartes, hledání metody.. "Filosofické a společenské souvislosti novověké vědy" - vědecké instituce, ekonomické vztahy, Newton, věda a průmyslová revoluce. (E. Stehura a M. Škabraha)
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Věda určuje a ovlivňuje naše životy. Její mimořádný rozvoj, role, její etické, metodologické problémy se staly impulsem pro vznik a rozvoj oblasti historického bádání - dějiny vědy. Vzhledem k tomu, že věda sama sebe definuje svou metodou, vede studium jejích dějin k hlubšímu uvědomění si specifických metod a přístupů historické práce. V dějinách vědy se výrazně odráží přístupy pozitivistické, archeologické, sociologické, antropologické etc. Je příznačné, že dva počiny, které ovlivnily mimořádně práci historiků ve dvacátém století, odkazují k dějinám vědy (Kuhn, Foucault). Cílem předmětu tedy je zasvětit studenty do základů dějin vědeckého myšlení i do základních obrysů dějin jednotlivých věd.Tento kurz vznikl v rámci projektu Inovace studia Historických věd na Univerzitě Palackého, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0025
Studenti si odnesou znalosti o nejvýznamnějších trendech v dějinách vědy od historických počátků do současnosti. Předmět dějiny vědy umožní studentům lépe komunikovat na poli jiných disciplín (blízkých i vzdálenějších) a porozumět jim.
|
|
Předpoklady
|
Zájem o historii z interdisciplinárního hlediska.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta
Aktivní účast v přednášce/semináři, četba zadaných textů a příprava na semináře, úspěšné zvládnutí písemného ověření znalostí probíraných témat.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Alexandre KOYRÉ. (2004). Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru. Praha.
-
Edward GRANT. (2007). A History of Natural Philosophy From the Ancient World to the Nineteenth Century. Cambridge ? New York .
-
Emanuel RÁDL. (2006). Dějiny biologických teorií novověku I. Od renesance na práh 19. století; II. Dějiny evolučních teorií v biologii 19. století . Praha.
-
John Desmond BERNAL. (1960). Věda v dějinách I?II. Praha.
-
Leviathan and the Air-Pump. (1989). Leviathan and the Air-Pump. Princeton.
-
Lorraine DASTON ? Katharine PARK. (1998). Wonders and the Order of Nature, 1150?1750. New York.
-
Pavel FLOSS. (1987). Proměny vědění. Praha.
-
Peter BURKE. (2007). Společnost a vědění. Od Gutenberga k Diderotovi. Praha.
-
Thomas S. KUHN. (1997). Struktura vědeckých revolucí. Praha.
-
Zdeněk KRATOCHVÍL. (1992). Mýtus, filosofie a věda I?II. Praha .
|