|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Jedná se o část státní závěrečné zkoušky bakalářského studia oboru archivnictví, která probíhá ústní a komisionální formou dle platných studijních předpisů. Studentovi/studentce je zadána otázka z předem známého seznamu, je mu/jí ponechán čas na přípravu a poté odpovídá před komisí státní závěrečné zkoušky. Otázky zahrnují základní terminologii, poznatky a historii kodikologie, epigrafiky, sfragistiky, heraldiky, numismatiky, genealogie, historické metrologie a chronologie. Kromě toho se ve většině případů také soustředí na vnější a vnitřní znaky konkrétního typu pramene (literárního rukopisu, nápisu, pečeti, erbu či platebních prostředků) a pravidla jeho popisu.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu, který tvoří součást státní závěrečné zkoušky bakalářského studia oboru archivnictví, je ověření znalostí budoucího absolventa ze všech pomocných věd historických, vyjma paleografie a diplomatiky, které jsou zkoušeny samostatně. Otázky zahrnují základní terminologii, poznatky a historii kodikologie, epigrafiky, sfragistiky, heraldiky, numismatiky, genealogie, historické metrologie a chronologie. Kromě toho se ve většině případů také soustředí na vnější a vnitřní znaky konkrétního typu pramene (literárního rukopisu, nápisu, pečeti, erbu či platebních prostředků) a pravidla jeho popisu.
Státní závěrečná zkouška z archivnictví
|
|
Předpoklady
|
Státní závěrečná zkouška z archivnictví
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
Úspěšné absolvování této části státní závěrečné zkoušky bakalářského studia oboru archivnictví zahrnuje posluchačův samostatný výklad problematiky na odpovídající úrovni i jeho schopnost reagovat na položené dotazy, ať již od zkoušejícího, tak od dalších členů komise.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Není doporučená literatura. .
|