|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Úvod do problematiky charakteristika interdisciplinární spolupráce 2. Antropologie 3. Archeobotanika 4. Archeozoologie 5. Pedologie 6. Geologie 7. Petroarcheologie 8. Paleometalurgie 9. Traseologie 10. Chemie 11. Nedestruktivní metody archeologického výzkumu 12. Metody absolutního datování
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
- Domácí příprava na výuku
- 100 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 24 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Soudobá archeologie se neobejde bez pomoci a spolupráce dalších většinou přírodovědných disciplín, jejichž spektrum je dnes již dostatečně široké a postupně narůstá. Součástí přednášky bude modelace ideálního složení multioborového výzkumného týmu se zapojením, resp. představením jen těch nejdůležitějších event. pro archeologii nejčastěji využívaných (a v praxi aplikovatelných) oborů či disciplín. Dne je lze dělit v zásadě na bio- a geoarcheometrické skupiny, umožňující nám nejen analýzu pozitivně zachycených nemovitých a movitých objektů či artefaktů, ale také relativně podrobnou a obsáhlou rekonstrukci přírodního prostředí člověka (environmentální archeologie) s analýzou pomocí odběru vzorků např. sedimentů, jejich plavením, chemickou analýzou apod. Náleží sem antropologie, včetně paleopatologie (vč. parazitologie) a projevů stresů a zátěží na lidských kostrách, výživových návycích, otázek migrací, paleogenetiky (aDNA) a příbuznosti. Obdobně lze zkoumat zvířecí osteologický materiál (paleozoologie) opět za pomoci izotopové archeologie. Paleoekologický (environmentální) výzkum zasahuje velkou oblast archeobotaniky, palynologie, antrakologie, xylotomie, včetně chemických analýz (fosfátová a další) sedimentů. Z geoarcheometrických oborů archeologie využívá geologii, geochemii, mikromorfologii, petroarcheologii, paleometalurgii, studium korozních produktů kovů etc. K mezioborovému výzkumu dnes již neodmyslitelně náleží nedestruktivní metody, jako je geofyzika a dálkový průzkum země včetně letecké prospekce a v neposlední řadě jsou to také metody absolutního datování (radiokarbonové, dendrochronologie). Na předmět přímo navazuje Odborná praxe na interdisciplinárním výzkumu.
Dobrá orientace v metodách interdisciplinární spolupráce. Tyto znalosti budou využity i v návazující povinné Odborné praxi na interdisciplinárním výzkumu.
|
|
Předpoklady
|
Základní orientace v pomocných a mezních archeologických disciplínách a možnostech interdisciplinární spolupráce v archeologii vycházejí z absolvovaných předmětů v bakalářském studiu Úvod do studia archeologie, Teorie archeologického výzkumu a Výběrových přednášek z interdisciplinárních oborů.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Seminární práce
Aktivní účast na výuce, studium odborné literatury, rešerše odborných pramenů a příprava odborné eseje na vybrané téma.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Hložek, M. (2900). Encyklopedie moderních metod v archeologii. Praha.
-
Kuna a kol. (2004). Nedestruktivní archeologie. Praha.
|