Seminář studentům zprostředkuje nejnovější vývojové tendence literární teorie a jejich vliv na teorii žánrů, vytváření literárně-dějinných modelů a různé interpretativní přístupy k textům. Po fázi posledního desetiletí 20. století, která se nesla ve znamení intenzivních diskuzí o literárně teoretických modelech a vyznačovala se exklamací několika obratů (cultural turn, regional turn, spatial turn, translatological turn), došlo ke konsolidační fázi, kdy se dosažené teoretické pokroky uplatnily na poli tradičních výzkumných oblastí literární vědy. Kromě toho ovšem v této době došly nového uznání i hermeneutické, strukturalistické a literárně-sociologické teorie. V semináři budou jednak na základě nejnovějších publikací tematizovány hlavní body aktuálních diskurzů germanistické literární vědy a dále analyzovány jejich teoretické základy. Studující díky tomu získají přehled o síle a aplikovatelnosti teoretických modelů vzniklých ve 20. století, hermeneutikou počínaje a teorií systémů konče, a budou nejen schopni porozumět aktuálním vědeckým publikacím, ale také motivováni k vytvoření vlastního, individuálního přístupu k aktuálním vědeckým debatám. Výchozí text: Detlef Haberland: 1945 - Brüche und Kontinuitäten. Ein Plädoyer für eine Literaturgeschichte der Einzelanalyse. In: ders. (Hg.): Ästhetik und Ideologie 1945. Wandel und Kontinuität poetologischer Paradigmen deutschsprachiger Schriftsteller. München 2017, S. 11-36. - analýza teoretických implikací výchozího textu: návrat k textům hermeneutické tradice 20. století; zahrnutí Jaußova recepčně-estetického modelu a Lotmanovy sémantiky prostoru; kritika kulturně-vědeckých metod (Mieke Bal); - zprostředkování zásadních tezí hermeneutiky a recepční estetiky na základě (níže uvedené) odborné literatury. - pozice výchozího textu v kontextu současných teoretických modelů. Diskuze o teoretickém přínosu texty a o míře jeho teoretické inovativnosti. - vypracování cílů/základních tezí výchozího textu: jelikož texty diskutované ve výchozí publikaci pocházejí z ideologicky zatížené doby mezi lety 1930-1955, která pro jednotlivé autory znamenala různé individuální problémy, je možné tyto texty analyzovat pouze jednotlivě. Jejich zařazení do zastřešujícího teoretického modelu (např. kulturní vědy, strukturalismus a poststrukturalismus) vede k ideologickému zkreslení. - kritická diskuze o plauzibilitě a uplatnitelnosti Haberlandovy teorie (při diskuzi bude zohledněna teorie jednotlivého textu marxistického filozofa Antonia Gramsciho)
|