|
Vyučující
|
-
Smolová Irena, doc. RNDr. Ph.D.
-
Létal Aleš, RNDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
V průběhu kurzu budou předneseny základní poznatky z dílčích disciplín fyzické geografie: geomorfologie, pedogeografie a biogeografie. Studenty seznámí s těmito okruhy problémů: definice, terminologie a metody výzkumu v uvedených disciplínách, základní procesy a pochody na zemském povrchu, v biosféře a pedosféře. Pozornost bude věnována antropogennímu ovlivňování uvedených geosfér a jeho důsledkům. Základní témata: 1. postavení geomorfologie v systému věd, 2. metody geomorfologického výzkumu a geomorfologická terminologie; 3. stavba zemského tělesa, litosféra, 4. geotektonické hypotézy, globální tektonika; 5. strukturní geomorfologie a strukturní tvary reliéfu; 6. endogenní geomorfologické procesy a tvary; 7. krasový reliéf, exokrasové a endokrasové tvary reliéfu; 8. exogenní geomorfologické procesy a tvary (fluviální, kryogenní, eolické, marinní); 9. základy antropogenní geomorfologie - ovlivnění reliéfu činností člověka; 10. základy pedogeografie - vznik a typologie půdy, pedogenetické procesy; 11. základy biogeografie - životní podmínky organismů, geobiomy světa. Pro kombinovanou formu studia je připravena studijní opora v moodle.upol.cz.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními poznatky geomorfologie, pedogeografie a biogeografie. V průběhu kurzu budou předneseny základní poznatky z dílčích disciplín fyzické geografie: geomorfologie, pedogeografie a biogeografie. Studenty seznámí s těmito okruhy problémů: definice, terminologie a metody výzkumu v uvedených disciplínách, základní procesy a pochody na zemském povrchu, v biosféře a pedosféře. Pozornost bude věnována antropogennímu ovlivňování uvedených geosfér a jeho důsledkům. Základní témata: Litosféra a litosférické desky, Strukturní reliéf, Kras a krasový reliéf, Exogenní geomorfologické procesy, Antropogenní geomorfologie, Pedosféra - základy pedogeografie, Eroze půdy, Biosféra - základy biogeografie a Biomy světa. Předmět Fyzická geografie pro vzdělávání 2 přispívá především k rozvoji kompetence 1.1 Rozumím vyučovaným oborům a dále se v nich rozvíjím. Student získává odborné znalosti a porozumění základním konceptům, procesům a prostorovým vztahům v geomorfologii, pedogeografii a biogeografii a učí se interpretovat jejich vzájemné vazby i antropogenní ovlivnění. Významně je rozvíjena rovněž kompetence 1.2 Didakticky zprostředkuji obsah vyučovaných oborů, neboť student vytváří odborný základ pro následnou didaktickou transformaci fyzickogeografických témat do školního geografického vzdělávání. Předmět podporuje také kompetence 2.1, 2.2 a 2.3 prostřednictvím práce s různými reprezentacemi geografických jevů, problémově orientovanými otázkami a vysvětlováním kauzálních a prostorových vztahů. Současně přispívá ke kompetenci 6.1, zejména budováním odborného profesního sebepojetí budoucího učitele geografie a schopnosti průběžně aktualizovat vlastní oborové znalosti.
Pochopení a znalosti základních termínů a konceptů užívaných ve fyzické geografii a porozumění základních metod ve fyzické geografii. Základní způsobilostí a kompetencí je pochopení vzájemných souvislostí a vazeb mezi přírodním a socioekonomickým prostředím. Student získá způsobilosti odpovídající požadavkům bakalářského studia geografie a rozvíjejí nejen odborné znalosti, ale také analytické, interpretační a aplikační dovednosti, které jsou nezbytné pro navazující geografické předměty i odbornou praxi. Předmět Fyzická geografie 2 představuje především oborový (odborný) základ přípravy budoucích učitelů geografie. Ve vazbě na Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství rozvíjí zejména kompetence z oblasti Vyučované obory a jejich zprostředkování žákům, současně však vytváří předpoklady i pro další profesní kompetence, které jsou následně rozvíjeny v didaktických a pedagogických předmětech. Student získává hluboké znalosti geomorfologie, pedogeografie, biogeografie a fyzickogeografických procesů, rozumí jejich vzájemným vazbám a dokáže je interpretovat v regionálním i globálním měřítku (1.1.). Student si osvojuje odborné poznatky, které představují obsah školního zeměpisu, a vytváří si odborný základ pro jejich následnou didaktickou transformaci ve výuce geografie (1.2.). Student se učí formulovat cíle při zpracování fyzickogeografické charakteristiky území a při řešení odborných úloh, což vytváří předpoklady pro plánování výuky (2.1.). Při práci s mapami, odbornými texty a prostorovými daty rozvíjí schopnost strukturovat geografický obsah podle náročnosti a logických souvislostí (2.2.). Student rozvíjí analytické myšlení, schopnost vysvětlovat přírodní procesy na konkrétních příkladech a využívat geografické argumenty založené na důkazech (2.3.). Předmět podporuje práci s mapami, digitálními geografickými daty, fotografiemi krajiny a terénními pozorováními jako prostředky aktivního poznávání (3.2). Student při zpracování odborných úloh hodnotí správnost interpretací přírodních procesů a kriticky pracuje s geografickými zdroji informací (4.3.) a student si uvědomuje význam průběžného sledování nových poznatků fyzické geografie a environmentálních věd pro výkon učitelské profese (6.1).
|
|
Předpoklady
|
Předmět navazuje na Fyzickou geografii 1, kdy navazuje na poznatky získané z meteorologie, klimatologie a hydrologie, v části geomorfologie využívá poznatků předmětu planeta Země a přírodní oblasti světa.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta
Požadavky k zápočtu: prezentace dvojice - litosférické desky, prezentace jednotlivec - katastrální území v rámci ČR - zaměření na reliéf, biotu a půdy, využití práce s geoportály a terénní výzkum, seminární práce (dle závazné struktury - včetně dílčích úkolů ze semináře). Požadavky ke zkoušce: znalost základních poznatků v rozsahu stanoveném obsahem předmětu. Pravidelná účast na seminářích, prezentace seminární práce a seminární práce. Výsledky učení jsou ověřovány prostřednictvím písemného testu a hodnocením aktivní účasti na seminářích, včetně hodnocení prezentací a seminárních prací. Výstupy z předmětu naplňují klíčové kompetence kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství (1.1., 1.2., 2.1., 2.2., 2.3., 3.2). Student při zpracování odborných úloh hodnotí správnost interpretací přírodních procesů a kriticky pracuje s geografickými zdroji informací (4.3.) a student si uvědomuje význam průběžného sledování nových poznatků fyzické geografie a environmentálních věd pro výkon učitelské profese (6.1.1., 6.1.2).
|
|
Doporučená literatura
|
-
Allen, Philip A. (1997). Earth surface processes. Oxford.
-
Huggett, R. J., Shuttleworth, E. (2022). Fundamentals of Geomorphology. London.
-
Huntley, Brian. (2023). Landscapes: Geology, Geomorphology and Hydrology.
-
Hyndman, D. and Hyndman D. (2025). Natural Hazards and Disasters. 6th Edition.. Brooks/Cole Cengage Learning.
-
Kirchner, K., & Smolová, I. (2010). Základy antropogenní geomorfologie. Olomouc.
-
MacDonald, Glen, M. (2025). Biogeography: Introduction to Space, Time, and Life.
-
Marsh W. M. & Kaufman M. M. (2013). Physical Geography: Great Systems and Global Environments. Cambridge.
-
Petersen, J.F. (2021). Physical Geography.
-
Slaymaker, O., Spencer, T., & Embleton-Hamann, C. (2009). Geomorphology and global environmental change. Cambridge.
-
Smolová, I., Vítek, J. (2007). Základy geomorfologie : vybrané tvary reliéfu. Olomouc.
-
Strahler, A., Strahler, A. (2013). Introducing Physical Geography, 6th Edition. New York.
-
Summerfield, M. A. (1991). Global Geomorphology : An Introduction to the Study of Landforms. New York.
|