|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Přednášková část se skládá z části o endogenní geologii (desková tektonika, magmatismus, metamorfismus a sekundární deformace - tektonika), části o exogenních geologických procesech (zvětrávání, působení povrchové a podzemní vody, ledovcová činnost, působení mrazu a větru, krasové jevy). Výsledky uvedených procesů jsou propojeny s geomorfologií, vznikem georeliéfu a půd. Na závěr kurzů jsou definovány geofaktory životního prostředí. Cvičení jsou rozdělena do tří částí. První část se věnuje minerálům s důrazem na jejich indentifikaci na základě vlastností minerálů. Druhá část je zaměřena na určování magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin, kde jsou vysvětleny klasifikace jednotlivých typů hornin pro správné určení studovaných vzorků hornin. Ve třetí části jsou studenti seznámeni s geologickými mapami v papírové i digitální podobě, pracují s digitálním mapovým podkladem, legendou geologických map, posuzují vliv měřítka na podrobnost informací. Na cvičeních studenti pracují se vzorky minerálů, hornin, se vhodnými pomůckami pro jejich správné určení a zařazení, čtou z geologických map tak, aby pochopili propojení studovaných vzorků jednotlivých horninových typů v ČR. Rovněž jsou seznámeni s didatkickými pomůckami a modely geologických prostředí, jsou jim představeny vybrané didaktické postupy v geolgii.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Pozorování, Demonstrace
- Příprava na zkoušku
- 52 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Úvod do obecné geologie.
Studenti by měli být schopni: - definovat proncipy endogenní geologie - magmatismu, tektoniky, metamorfismu a deskové tektoniky - popsat exogenní geologické procesy - zvětrávání, působení povrchové a podzemní vody, ledovcová činnost, působení mrazu a větru, krasové jevy - definovat geofaktory životního prostředí - identifikovat hlavní horninotvorné minerály - zařazovat vyvřelé, metamorfované a sedimentární horniny - orientovat se v geologických mapách ČR
|
|
Předpoklady
|
Předmět představuje základní kurz geologie, není podmíněn jiným předmětem. Přednášková část se skládá z části o endogenní geologii (desková tektonika, magmatismus, metamorfismus a sekundární deformace - tektonika), části o exogenních geologických procesech (zvětrávání, působení povrchové a podzemní vody, ledovcová činnost, působení mrazu a větru, krasové jevy). Výsledky uvedených procesů jsou propojeny s geomorfologií, vznikem georeliéfu a půd. Na závěr kurzů jsou definovány geofaktory životního prostředí. Cvičení jsou rozdělena do tří částí. První část se věnuje minerálům s důrazem na jejich indentifikaci na základě vlastností minerálů. Druhá část je zaměřena na určování magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin, kde jsou vysvětleny klasifikace jednotlivých typů hornin pro správné určení studovaných vzorků hornin. Ve třetí části jsou studenti seznámeni s geologickými mapami v papírové i digitální podobě, pracují s digitálním mapovým podkladem, legendou geologických map, posuzují vliv měřítka na podrobnost informací. Na cvičeních studenti pracují se vzorky minerálů, hornin, se vhodnými pomůckami pro jejich správné určení a zařazení, čtou z geologických map tak, aby pochopili propojení studovaných vzorků jednotlivých horninových typů v ČR. Rovněž jsou seznámeni s didatkickými pomůckami a modely geologických prostředí, jsou jim představeny vybrané didaktické postupy v geolgii.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Písemná zkouška, Systematické pozorování studenta
U zápočtu se hodnotí teoretické znalosti základních determinačních znaků základních typů hornin a minerálů, jejich poznávání na makrovzorcích, a práce s geologickou mapou. Zkouška zahrnuje látku probíranou na přednáškách a cvičeních v rozsahu základů mineralogie, petrografie a obecné geologie. Vazba na KRAU (1.1.1) Student/studentka: Určí vybrané horninotvorné minerály a základní horniny podle diagnostických znaků a vysvětlí souvislost vlastností horniny s jejím vznikem. (1.1.1) Zdůvodní determinační závěr pomocí pozorovaných znaků a odborného zdroje; uvede, kdy makroskopické pozorování neumožňuje jednoznačné určení. (1.1.3) Vyhledá lokalitu v odborné digitální geologické mapě, interpretuje legendu a charakterizuje geologické podloží; zohlední měřítko a omezení mapového podkladu. (1.1.4, 1.1.3) S využitím vzorku, schématu nebo mapy srozumitelně a odborně správně vysvětlí vybraný geologický proces žákům zvoleného stupně vzdělávání a upozorní na omezení použitého zjednodušení. (1.2.1)
|
|
Doporučená literatura
|
-
Kachlík,V. - Chlupáč, I. (1996). Základy geologie. Historická geologie. Praha.
-
Mussett, A., E., Khan, M., A. (2002). Looking into Earth. An Introduction to Geological Geophysics.
-
Plummer, Ch., C. - Mc Geary, D. - Carlson, D. (2004). Physical geology. McGraw-Hill Science/Engineering/Math.
-
Zapletal, J. (1999). Základy geologie. Olomouc.
|