|
Vyučující
|
-
Fiedler Eduard, Mgr. et Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Co je politická filosofie? K problému "politické diference" mezi soukromým a veřejným životem člověka 2. Archaické a předsókratovské politické myšlení (kosmická spravedlnost, hierarchie, triadismus) 3. Platónova politická filosofie 4. Aristotelova politická filosofie 5. Politické myšlení helénismu a Říma 6. Augustinova politická filosofie a teologie 7. Vrcholná scholastika, politické myšlení Tomáše Akvinského a tomistická politická filosofie (včetně tzv. druhé scholastiky) 8. Předpoklady moderního politického myšlení (Ockham, Machiavelli, Descartes) 9. Nová věda o politice (Hobbes, Locke) 10. Kantova a Hegelova politická filosofie 11. Politická teologie (Schmitt) a kritika totalitarismu (Arendtová) 12. Postliberalismus a trinitární ontologie politického života (Hemmerle, Milbank)
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
- Domácí příprava na výuku
- 28 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Při systematické snaze o rozpoznání základních rysů sociální ontologie a politického myšlení vycházejících ze specificky křesťanského zjevení bude kurz "Politická filosofie" sledovat základní historický vývoj evropského myšlení ve vztahu k politice a společenskému životu. Nejprve proto bude nutné pochopit, jak mluvit o politice a kde hledat tzv. "politickou diferenci" mezi soukromým a veřejným životem člověka, resp. mezi kritikou a tradicí (1). Na základě tohoto rozlišení budou představeny nejstarší politicko-filosofické představy indoevropského prostoru, zejména hierarchické a triadické členění kosmu a společnosti (2). Klasická řecká politická filosofie u Platóna (3) a Aristotela (4) představuje završení filosofické reflexe tváří v tvář nové situaci řecké polis. Universalistické pojetí politiky a politického myšlení v době helénismu a antického Říma (5) bylo následně transformováno při setkání s křesťanským zjevením v době církevních otců, zejména pokud běží o politickou filosofii a teologii svatého Augustina (6). Tento proces pokračoval v raném i vrcholném středověku a dosáhl paradigmatického výrazu v politickém myšlení Tomáše Akvinského (7). Studiem předpokladů moderního politického myšlení (8) pak lépe pochopíme, proč tato syntéza ztratila v moderní době širší relevanci. Naopak tzv. nová věda o politice (9), napodobující moderní přírodovědu, sice umožnila vznik liberálně-demokratického politického diskurzu, ale zároveň uvrhla politické myšlení moderní společnosti do antinomických či dialektických protikladů (Kant, Hegel) (10), které se ve 20. století projevily jednak napětím mezi individualismem (pluralita) a totalitárním kolektivismem (jednota), jednak s tímto napětím související ideologizací politické teologie (11). Na konci novověku se při snaze o překonání těchto moderních antinomií a protikladů proto nabízí obnovená reflexe dotazující se po sociální ontologii a politickém myšlení vycházejících ze specificky křesťanského zjevení Boha Otce, Syna a Ducha svatého v rámci tzv. trinitární ontologie (12). Kurz bude doplněn četbou některých velkých textů z politické filosofie s následnou diskuzí.
- Zlepšení filosofické reflexe. - Schopnost číst, analyzovat a interpretovat filosofický text.
|
|
Předpoklady
|
Pro studium předmětu nejsou vyžadovány zvláštní předpoklady.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Rozhovor
Aktivní účast, četba povinné literatury. Zkouška proběhne formou rozhovoru zahrnujícího otázku na jedno z témat přednášek (viz osnovu) a konzultaci povinné literatury (Voegelin).
|
|
Doporučená literatura
|
-
Arendtová, Hannah. Vita activa neboli o činném životě, přel. Václav Němec, OIKOYMENH, Praha 2007..
-
Aristotelés. (1996). Politika. Nakl. Petr Rezek, Praha.
-
Augustinus Aurelius. (2007). O Boží obci. Praha.
-
David C. Schindler. (2017). Freedom from Reality: The Diabolical Character of Modern Liberty. Notre Dame, Ind: University of Notre Dame Press.
-
Eric Voegelin. Nová věda o politice. CDK. 2000.
-
Hobbes, T., Mertl, J., & Hrůša, J. (1941). Leviathan, neboli, O podstatě, zřízení a moci státu církevního a občanského. V Praze: Melantrich.
-
Jakub Jinek. (2017). Obec a politično v Aristotelově myšlení. Praha: OIKOYMENH.
-
Jakub Jinek. (2021). Platón a problém filosofické vlády: politické myšlení v dialogu Zákony. Praha: OIKOYMENH.
-
Jan Patočka. (2007). Kacířské eseje o filosofii dějin. Praha.
-
John Milbank. (2006). Theology and Social Theory: Beyond Secular Reason. Oxford, UK - Malden, MA: Blackwell Pub.
-
Joseph Grim Feinberg, Michael Hauser, Jakub Ort. (2021). Politika jednoty ve světě proměn. Praha.
-
Koblížek, J. (2014). Pojem společenského souhlasu u Františka Suáreze. Olomouc, Refugium.
-
Komenský, J.A. (1966). Obecná porada o nápravě věcí lidských.. Praha.
-
Locke, J. Dvě pojednání o vládě. Nakladatelství ČSAV 1965.
-
Pius XI. Quadragesimo Anno.
-
Platón,, & Novotný, F. (2005). Ústava. Praha: OIKOYMENH.
-
Sousedík, S. Svoboda a lidská práva.
-
Theodor Haecker. Odysseus a Aeneas. Teologický sborník. 1996.
-
Tomáš Akvinský. (2022). O zákonech v Teologické sumě. Praha.
|