Předmět: Vztahové myšlení a trinitární ontologie

« Zpět
Název předmětu Vztahové myšlení a trinitární ontologie
Kód předmětu KFK/KSVZT
Organizační forma výuky Seminář
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia nespecifikován
Semestr Letní
Počet ECTS kreditů 2
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinně-volitelný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Fiedler Eduard, Mgr. et Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
1. Vztahová revoluce (esej "Pád totality a konec vědeckého světonázoru" Zdeňka Neubauera). Co je to vztahové a komplexní myšlení dnes? 2. Genealogie modernity a alternativní modernita: Seminární četba a výklad historických předchůdců současného vztahového myšlení (Komenského "Pansofie"). 3. Relační, strukturální a trinitární ontologie v současném myšlení: Seminární četba a výklad současných autorů vztahového myšlení. 4. Kolokvium

Studijní aktivity a metody výuky
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující práce ve skupinách
Výstupy z učení
Filosofický seminář je formou společné četby a diskuze zásadních textů filosofického myšlení. Cílem tohoto semináře je seznámení se s aktuální problematikou vztahového myšlení na příkladech relační, strukturální a trinitární ontologie. Tento cíl odpovídá na hlubokou nejistotu, které dnes čelíme ve vztahu ke skutečnosti a která se týká povahy samotných vztahů. Narušené vztahy na nás doléhají v přírodních ekosystémech, medicíně, politice i mezilidské komunikaci. V jejich křehkosti se projevují rizika moderních technologií i zranitelnost člověka jako osoby ve vztazích. Abychom je mohli svou péčí a terapeutickou praxí obnovovat, potřebujeme porozumět jejich povaze a důvodům, proč jsou v moderní době zároveň tak významné i ohrožené. Musíme si také osvojit nový druh pozornosti, který je předpokladem vztahového myšlení v dialogu s druhými. Seminář o to bude usilovat prostřednictvím společné četby moravského filosofa Jana Amose Komenského (1592-1670), kterého lze považovat za předchůdce současného vztahového myšlení, a aktuálních návrhů sekulární (např. Owen Barfield, Heinrich Rombach, Michel Serres, Bruno Latour, Alain Badiou, Quentin Meillassoux, Edgar Morin, Peter McCormick, Maurizio Ferraris, Christopher Alexander, Iain McGilchrist, Zdeněk Neubauer) i křesťanské (např. Klaus Hemmerle, Piero Coda, John Milbank, Giulio Maspero, Catherine Pickstock) filosofie.
Studenti získají základní přehled o současných filosofických pokusech o myšlení vztahových a komplexních skutečností (v ekologických, technologických, politických, náboženských a psychologických souvislostech).
Předpoklady
Pro studium předmětu nejsou požadovány zvláštní předpoklady.

Hodnoticí metody a kritéria
Rozhovor, Seminární práce

1) Aktivní účast na seminární výuce (po domluvě možné online). Studenti kombinované formy předmětu mají jako povinnou účast na 4 seminárních setkáních (dle vlastního výběru), ale dobrovolně se mohou zúčastnit i dalších setkání podle svých možností a zájmu. 2) Referát v průběhu semestru (10 minut, po domluvě možné online), alternativně krátká seminární práce (max. 5 normostran).
Doporučená literatura
  • Edgar Morin. Láska, poezie, moudrost. Atlantis. 2000.
  • Edgar Morin. Věda a svědomí. Atlantis. 1995.
  • Christopher Alexander. (2020). Podstata řádu: Fenomén života. Books & Pipes.
  • Ian James. Nová francouzská filosofie. Karolinum. 2022.
  • Jan Amos Komenský. (2017). Spisy o první filosofii. OIKOYMENH.
  • Michel Serres. (2024). Vyjasňování: Pět rozhovorů s Brunem Latourem. Karolinum.
  • Owen Barfield. Záchrana jevů. Malvern. 2019.
  • Simone Weilová. Tíže a milost. Kalich. 2009.
  • Zdeněk Neubauer. Pád totality a konec vědeckého světonázoru. Přítomnost 2 (3), 8-9. 1991.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr