|
Vyučující
|
-
Kubina Lukáš, Mgr. Ph.D.
-
Hanáčková Andrea, doc. Mgr. Ph.D.
-
Pavlišová Jitka, Mgr. Ph.D.
-
Bernátek Martin, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Témata a harmonogram (LS 2021) Strukturalismus, sémiotika, poststrukturalismus a studium divadla V této části se budeme věnovat základm strukturálně funkcionálního uvažování o divadle, zejména v klasickém pojetí tzv. Pražské škol. Představíme základní koncepce a aplikace pojetí divadla jako systému znaků a také jeho rozvedení prostřednictvím teorie komunikace u Iva Osolsobě. Pozornost bude věnována také omezením pojetí divadla jako znakového, resp. komunikačního systému a návazné konceptualizaci toho, co se vzpírá konvenčnímu označování. 17. 2. 24. 2. 3. 3. 10. 3. Četba: Petr Bogatyrev, Jacques Derrida, Mark Fortier, Jindřich Honzl, Jan Mukařovský, Ivo Osolsobě, Jiří Veltruský. Estetika performativity V části věnované estetice performativity se budeme zabývat základními definicemi performativity a divadelnosti v umění, rozdíly mezi pojmy představení - inscenace a představení - performance. Podrobněji se zaměříme se na koncept performativity německé teatroložky Eriky Fischer-Lichte a jeho kritiku. Pozornost bude věnována také vztahu performativity a tělesnosti a fyzickým projevům aktérů/účastníků. 17. 3. 24. 3. 31. 3. 7. 4. Četba: John Langshaw Austin, Jacques Derrida, Erika Fischer-Lichte, Alice Koubová, Aleš Merenus. Mediální koncepce divadla Této části se soustředíme na pojetí divadla jako média a vztahu divadla a médií. Pozornost bude věnována zejména kulturní definici media a kritice lineárního komunikačního modelu, a důležitosti aktivity vnímatele. V souvislosti s otázkami (ne)reprodukovatelnosti divadelní události se také zaměříme na pojetí těla jako archivu. 14. 4. 21. 4. 28. 4. 5. 5. Četba: David Jay Bolter a Brian Grusin, Stuart Hall, Martin Heidegger, Shuhei Hosokawa, Chiel Kattenbelt, Marshall McLuhan, Rebecca Schneider, John B. Thomson. Poslední hodina - společná reflexe semestru, nejaktuálnější teoretické inspirace 12. 5. Četba: bude upřesněna v dubnu 2021. Přesné zadání četby pro celý semestr bude upřesněno začátkem semestru.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
- Domácí příprava na výuku
- 1 hodina za semestr
- Účast na výuce
- 2 hodiny za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět navazuje na Základy teorie divadla 1 a uvádí studující do třech významných proudů teoretického myšlení o divadle: strukturální teorie divadla a semiotika, performatika, mediální koncepce divadla. Soustředí se na představení klíčových konceptů jednotlivých teorií, jejich způsob rámování teatrologických témat, heuristický a analytický potenciál, stejně jako na jejich slabiny a omezení. Pozornost také věnujeme kulturním souvislostem a historickému zakotvení těchto teoretických proudů.
Studující získají přehled v konceptech divadelního strukturalismu a semiotiky, performatice a mediálních koncepcí divadla. Budou schopni je uplatnit při studiu a zejména analýze divadelních jevů a uvědomit si jejich limity. Studující si také procvičí skupinovou práci a způsoby prezentace probíráné látky skupinám mimo úzký okruh univerzitní (české) teatrologie.
|
|
Předpoklady
|
Základní požadavky: - Absolvování předmětu Základy teorie divadla1, - respektování Studijního a zkušebního řádu UP a jeho fakultní úpravy, - respektování pokynů vyučujících, zejména v případě úkolů a jejich harmonogramů, - schopnost číst aktivně odborný text v češtině a angličtině, - iniciativa a aktivnost v diskusi na hodinách, zájem o probíranou látku. Antidiskriminační pravidla: Podstatou univerzity je kolegialita, vzájemná tolerance, otevřenost, kritičnost a ochota ke spolupráci. V rámci předmětu stejně jako v rámci celé UP nemají místo jakékoliv projevy nenávisti, rasismu, sexismu, xenofobie a jakékoliv projevy urážející lidskou důstojnost. Požadavky na online výuku: mobilní zařízení, laptop či PC s kamerou a mikrofonem.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta, Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární)
Výuka je založena na kombinaci výkladu a diskuse nad českými a anglickými texty čtenými pravidelně během semestru. Příprava na diskusi předpokládá aktivní čtení a porozumění zadanému textu a vlastní přípravu témat k diskusi, studující však nebudou vypracovávat písemné úkoly k četbě. Spolu s činností na hodině studující také průběžně pracují samostatně a ve skupinách na malých projektech týkajících se jednotlivých teorií. Předmět má kombinované ukončení: studující získají zápočet za dokončení všech tří projektových úkolů, následně ukončí předmět ústní zkouškou z probrané látky. Získání zápočtu je podmínkou k připuštění ke zkoušce. Projektové úkoly budou mít rozsah cca 20 minut nebo 5 normostran a libovolnou formu (text, audiovizuální esej, koncepce výstavy, poster, podcast) a na rozdíl od klasického referátu se soustředí na "překlad" probrané látky. Podrobnosti k projektové práci budou upřesněny na první hodině. Skupiny se v projektech mohou zaměřit na následující problémy: A) Co z tebe bude? Jak vysvětlit teorii divadla své rodině? B) Teoretici a teoretičky v hospodě. Jak vysvětlit teorii divadla praktickým divadelníkům a divadelnicím? C) Jak dostat áčko na Harvardu - jak vysvětlit teorii špičkovým odborníkům a odbornicím?
|
|
Doporučená literatura
|
-
Carroll, Noël. (2008). On Criticism.
-
Červenka, Miroslav; Jankovič, Milan . (2007). Jan Mukařovský. Studie II. Brno.
-
HONZL. JIndřich. Pohyb divadelního znaku. Slovo a slovesnost.
-
HOŘÍNEK, Zdeněk. (1991). Drama, divadlo, divák. Praha.
-
Jan Mukařovský. (2007). Studie I. Brno: Host.
-
LUKEŠ, Milan. (1987). Umění dramatu. Praha.
-
OSOLSOBĚ, Ivo. (2002). Ostenze, hra, jazyk. Brno.
-
Peter Bürger. (2015). Teorie avantgardy / Stárnutí moderny: Stati o výtvarném umění. Praha: VVP AVU.
-
VELTRUSKÝ, Jiří. (1994). Příspěvky k teorii divadla. Praha.
-
Walter Benjamin. (1998). Agesilaus Santander. Praha: Herrmann & Synové.
-
Walter Benjamin. (2009). Literárněvědné studie. Praha: Oikoymenh.
-
Walter Benjamin. (2011). Teoretické pasáže. Praha: Oikoymenh.
|