|
Vyučující
|
-
Hanáčková Andrea, doc. Mgr. Ph.D.
-
Pavlišová Jitka, Mgr. Ph.D.
-
Bernátek Martin, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Tematické okruhy (harmonogram bude upřesněn v moodle ma začátku semestru) Divadelní věda a divadelní studia: základní oblasti zkoumání a formování divadelní vědy na univerzitách, zejména ve střední Evropě Historická paradigmata divadelní teorie: Aristotelova Poetika, koncepty mimesis, poiesis, catharsis a aisthesis Studium publik Teatralita veřejných událostí Základní paradigmata teorie herectví: Stanislavskij, Brecht, Grotowski Strukturální koncepce divadla
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Demonstrace
- Účast na výuce
- 2 hodiny za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 2 hodiny za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Studenti se seznámí se základními pojmy a teoretickými přístupy v divadeních studiích. Dokáží vysvětlit základní pojmy divadelní teorie a diskutovat o nich. Správně formulují definice v oblasti dramatu i divadelní praxe. Dovedou pojmenovat jednotlivé divadelní složky a umí o nich hovořit a zasadit je správně do kontextu vývoje divadelního umění. Rozumí problematice divadelního znaku. Ovládají základní znaky performativního umění a umí používat pojmy, jež k této teorii náleží. Přednáška bude průběžně doplňována řadou konkrétních příkladů a audiovizuálních ukázek, jejichž znalost bude součástí evaluace předmětu. Formálně jde o kombinaci přednášky a semináře, velký důraz je kladen na interaktivní metody výuky. Přednáška slouží k přípravě na okruh otázek z teorie divadla bakalářské státní zkoušky a společně ji vedou dr. Martin Bernátek a Mgr. Lukáš Kubina. Na přednášku v LS navazuje předmět ZTRD2.
Schopnost definovat základními pojmy z teorie divadla a aplikovat je na příkladech z divadelní praxe.
|
|
Předpoklady
|
- Základní znalost konceptů teorie divadla probíraných v prvním ročníku studia, zejména v předmětu Úvod do studia divadla. - Respektování studijního a zkušebního řádu UP. - kolegialita a schopnost skupinové práce a veřejné prezentace. - Předmět(y), které jsou podmíněné absolvovat před disciplínou: Úvod do studia divadla. Předpokladem porozumění jednotlivým tématům je znalost teoretických textů zadávaných průběžně k četbě. Jejich znalost bude ověřována průběžně i v závěrečné evaluaci. Účast na přednáškách je podmínkou dobrému porozumění tématu.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta
Student dochází na přednášky, které mají charakter hlubších vhledů do problematiky. Postupně načítá tituly odborné literatury a je připraven i v rámci diskuse na přednášce o nich referovat a interpretovat je. Průběžně získává dovednost porozumět terminologii a aplikovat ji na konkrétní příklady z divadelní praxe. Důležité upozornění: Studující průběžně připravují krátké písemné úkoly v průměrném rozsahu 2 normostrany (3600 znaků včetně mezer) na základě četby zadané literatury, které do stanoveného data odevzdávají přes studijní oporu (moodle). Doporučená struktura písemného úkolu: 1. obecná charakteristika textu a jeho hlavních myšlenek, 2. podrobný popis a rozbor hlavní myšlenky 3. souvislost textu s podobnými texty či koncepty a s osobní zkušeností a názorem autora či autorky. Studující, kteří budou včas plnit své úkoly, získají zvýhodnění při závěrečné ústní zkoušce. Studující, kteří nestihnou včas posílat písemné práce, budou mít možnost chybějící úkoly zaslat do konce kalendářního roku. Studující, kteří do konce roku nezašlou všechny písemné úkoly, nezískají zápočet a nebudou připuštěni ke zkoušce. V ZS 2020 předmět vedou dr. Martin Bernátek a Mgr. Lukáš Kubina.
|
|
Doporučená literatura
|
-
(2014). Theatralia: revue současného myšlení o divadelní kultuře. Ročník 17, 2014/1, Teatralia veřejných událostí.. Brno.
-
Balme, Christopher B. (2010). The Cambridge introduction to theatre studies.. Cambridge.
-
BALME, Christopher. (2018). Úvod do divadelnej vedy. Bratislava.
-
CARLSON, Marvin. (2006). Dejiny divadelních teórií. Bratislava.
-
ETLÍK, Jaroslav. (1999). Divadlo jako zakoušení: vztah noetického a ontologického principu v divadelním umění..
-
FISCHER-LICHTE, Erika. Estetika performativnosti.
-
GAUDREAULT, André, MARION, Philippe. (2004). Médium se rodí vždycky dvakrát. In SZCZEPANIK, Petr (ed.). Nová filmová historie.
-
HONZL, Jindřich. (1940). Pohyb divadelního znaku.
-
Lehmann, Hans-Thies. (2007). Postdramatické divadlo. Bratislava.
-
MCKINNEY, Joslin, BUTTERWORTH, Philip. (2009). The Cambridge introduction to scenography. Cambridge.
-
MUSILOVÁ, Martina. (2008). . Teatralia veřejných událostí: uvedení do problematiky.
-
OSOLSOBĚ, Ivo. (2007). Principia parodica. Praha.
-
PAVIS, Patrice. Divadelní slovník..
-
PAVIS, Pavis. (2010). Současný stav výzkumu v oblasti analýzy představení ? divadelní věda či performance studies?.
-
Pfister, Manfred. (2001). Das Drama: Theorie und Analyse. 11. Aufl.. München.
-
Sládek, O. (ed.). (2018). Slovník literárněvědného strukturalismu. Praha.
-
SZONDI, Peter. (1969). Teória modernej drámy. Bratislava.
-
VELTRUSKÝ, Jiří. (1994). Příspěvky k teorii divadla. Praha.
-
ZICH, Otakar. (1997). Principy teoretické dramaturgie.
|