Předmět: Vývojové tendence non-fikčního filmu

« Zpět
Název předmětu Vývojové tendence non-fikčního filmu
Kód předmětu KDU/VTNFF
Organizační forma výuky Přednáška
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia 2
Semestr Zimní a letní
Počet ECTS kreditů 4
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Bilík Petr, Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
1. Vývoj uměleckých směrů I (19. století) 2. Vývoj umělecký směrů II (přelom epoch) 3. Vývoj uměleckých směrů III (avantgardy) 4. Vývoj uměleckých směrů IV (modernita až nynější stav) 5. Mechanický a elektronický pohyblivý obraz (vynález fotografie a šicího stroje; sekvenčnost a simultánost záznamu) 6. Pre-kinematografie (systém kinematografie a jeho standrady v socio-kulturním vymezení) 7. Teorie umělecké avantgardy (kategorie avantgardy; multiparadigmatičnost přístupů; filmová avantgarda) 8. Abstrakce pohyblivého obrazu (futurimus; absolutní film; čistý film; strukturální film) 9. Performance pohyblivého obrazu (světelné hry; barevná piana; synestezie; VJing) 10. Instalace pohyblivého obrazu (kinetismus; sebereferenční instalace; televizní a galerijní produkce) 11. Objekt pohyblivého obrazu (filmová socha a objekt; statický obraz) 12. Post-kinematografie (filmy, muzea, mutace) 13. Koncept apropriace filmu a videa (kulturní apropriace; koláž; found footage) Ke stěžejním představeným autorům patří A. Hackenschmied a M. Deren, Len Lye, Jonas Mekas, Stan Brakhage, Andy Warhol, Woody a Steina Vasulkovi.

Studijní aktivity a metody výuky
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Projekce (statická, dynamická)
Výstupy z učení
Cílem předmětu je představit vývoj experimentální a avantgardní kinematografie v širším rámci technologických i stylových změn od vynálezu kinematografu. Sledovány budou především zásadní osobnosti a jejich přelomová díla, stejně jako druhový, estetický a koncepční background jiných uměleckých disciplín provázaných s pohyblivým obrazem v jednostranném či vzájemném vlivu.
Student dokáže popsat technologickou podstatu pohyblivého obrazu, přičemž je schopný porovnat a interpretovat historické etapy avantgardního filmu, experimentálního filmu a videoartu. Dokáže dále zhodnotit příklady z aktuální filmové, galerijní a archivační praxe.
Předpoklady
Nejsou žádné podmíněné předměty.

Hodnoticí metody a kritéria
Známkou, Ústní zkouška

Znalost odpřednášené látky a divácká znalost zmíněných děl, nastudování povinné literatury.
Doporučená literatura
  • Čihák, Martin. (2001). Experimentální film: sborník textů k cyklu 27. LFŠ. Uherské Hradiště .
  • Čihák, Martin. (2013). Ponorná řeka kinematografie. Praha: NAMU.
  • Mazanec, Martin. (2013). Pohyblivý obraz filmu a videa 1. Olomouc: Univerzita Palackého.
  • Mazanec, Martin. (2013). Pohyblivý obraz filmu a videa 2. Olomouc: Univerzita Palackého.
  • Russett, Robert. (1988). Experimental Animation. Cambridge .


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr
Fakulta: Filozofická fakulta Studijní plán (Verze): Filmová studia (2017) Kategorie: Teorie a dějiny umění 1 Doporučený ročník:1, Doporučený semestr: -
Fakulta: Filozofická fakulta Studijní plán (Verze): Filmová studia minor (2019) Kategorie: Teorie a dějiny umění - Doporučený ročník:-, Doporučený semestr: -
Fakulta: Filozofická fakulta Studijní plán (Verze): Filmová, divadelní, televizní a rozhlasová studia (2017) Kategorie: Teorie a dějiny umění 2 Doporučený ročník:2, Doporučený semestr: -
Fakulta: Filozofická fakulta Studijní plán (Verze): Filmová studia maior (2019) Kategorie: Teorie a dějiny umění - Doporučený ročník:-, Doporučený semestr: -