|
Vyučující
|
-
Bernátek Martin, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Vyučující v ZS 2019/2020 - Milan Šotek (Národní divadlo Brno) a Matěj Nytra (HaDivadlo) Termíny: 4.10.; 11. 10.; 1. 11.; 15.11.; 6.12. Pozor změna času 11. 10. se výuka koná od 15 do 18h.!!!! Obsah: Přednáška s historickým výkladem o původu dramaturgie, o jejím místě v divadelní struktuře i v procesu vzniku divadelní inscenace. Seznamuje se základními pojmy a principy dramaturgické práce (vztah dramaturga s režisérem a scénografem, tvorba dramaturgicko-režijní koncepce, spolupráce s autorem a překladatelem, dramaturgické úpravy), dramaturgie v repertoárových divadlech, ve studiových scénách a v autorských kolektivech. Konkrétní praktická dramaturgie a její ideová a tvůrčí východiska budou reflektovány na příkladech z české divadelní scény (Národní divadlo Praha, Národní divadlo Brno, HaDivadlo, Studio Hrdinů, kolektivy Divadlo D'Epog, Chemické divadlo aj.) a diváckých zkušenostech z mezinárodních festivalů (Divadelní Flora, Pražské křižovatky, Pražský festival divadla německého jazyka, 4+4 dny v pohybu, Divadelní svět Brno, Wiener Festwochen). Témata: 1. O původu dramaturgie (MŠ) 2. Základní východiska divadelní dramaturgie (MŠ) 3. Dramaturgie v repertoárovém činoherním divadle (MŠ) 4. Dramaturgie studiových scén a v autorských kolektivech (MN) 5. Dramaturgie jako mezní obor (interdisciplinarita) (MN) 6. Vztah dramaturga a autora, režiséra, herce (MN) 7. Reflexe nových tendencí v práci s textem a dramatem (MN) 8. Patří dramatický text do literatury? (MŠ) 9. Má nám ještě co říct Jiráskova Lucerna? (MŠ) 10. Dramaturgie mimo inscenační proces (MN) 11. Dramaturgie a vztah k publiku (MN) 12. Může být dramaturg také divadelním kritikem (teoretikem)? (MN)
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Demonstrace, Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem přednášky je seznámení se základními pojmy a principy dramaturgické práce v repertoárových divadlech a v tvůrčím procesu divadelních skupin. Výklad a společná rozprava s účastníky kurzu se zaměří jak na historické souvislosti původu dramaturgie, jejího místa v divadelní struktuře i modelu tvorby, tak i na reflexi moderních tendencí v (post)dramatickém a autorském divadle, především v kontextu současné evropské scény. Studenti aplikují získané poznatky při vlastní teoreticko-analytické i praktické činnosti a dílčích oborových zkušenostech (práce na festivalech, divadelní kritika, tvůrčí dramaturgie).
Studenti umí zařadit dramaturgii v divadelní struktuře i v procesu vzniku divadelní inscenace. Jsou schopni rozlišit dramaturgické tendence v jednotlivých typech divadel. Umí vyhodnotit současné dramaturgické koncepce a aplikovat získané poznaky prakticky. Studenti jsou schopni působit v dramaturgické praxi.
|
|
Předpoklady
|
Základní znalost teorie dramatu, znalost základní světové i české dramatiky.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta
Písemná příprava modelové dramaturgie dle zadání pedagoga. Ústní zkouška: znalost odučené látky a základní literatury.
|
|
Doporučená literatura
|
-
CÍSAŘ, Jan. (2000). Člověk v situaci. Praha.
-
HOŘÍNEK, Zdeněk. (1980). Úvod do praktické dramaturgie. Praha .
-
HOŘÍNEK, Zdeněk. (1991). Drama, divadlo, divák. Praha.
-
KRAUS, Karel. (2001). Divadlo ve službách dramatu. Praha.
|