|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Proměny bezpečnostního prostředí a strategický foresight 2. Komplexní, souběžné a kaskádové krize 3. Odolnost společnosti, sociální soudržnost a institucionální odolnost 4. Obrana státu a obranné plánování 5. Ozbrojené síly a civilně-vojenská spolupráce 6. Vnitřní bezpečnost, veřejný pořádek a ochrana měkkých cílů 7. Hybridní působení, informační manipulace, dezinformace a umělá inteligence 8. Kybernetické hrozby a jejich společenské dopady 9. Ochrana utajovaných informací, personální bezpečnost a bezpečnostní způsobilost 10. Integrační analýza komplexní bezpečnostní situace a odolnosti společnosti Studijní materiály, odborné, právní, strategické a koncepční dokumenty a podklady k jednotlivým tématům jsou studentům zpřístupňovány prostřednictvím LMS Moodle. Ve výuce jsou dále využívány veřejně dostupné informační zdroje bezpečnostních institucí, modelové scénáře a případové studie.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující práce ve skupinách
- Domácí příprava na výuku
- 15 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 20 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 20 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je prohloubit schopnost studentů analyzovat proměny současného bezpečnostního prostředí, vzájemné působení vojenských a nevojenských hrozeb a jejich důsledky pro bezpečnost a odolnost společnosti. Pozornost je věnována zejména komplexním a kaskádovým bezpečnostním situacím, společenské a institucionální odolnosti, obraně státu a civilně-vojenské spolupráci, zajišťování vnitřní bezpečnosti, ochraně měkkých cílů, hybridnímu působení, informačním a kybernetickým hrozbám, využívání umělé inteligence a ochraně utajovaných informací. Předmět rozvíjí schopnost studentů kriticky hodnotit bezpečnostní problémy v širších souvislostech, identifikovat relevantní aktéry, zranitelnosti a vzájemné závislosti, posuzovat možné scénáře vývoje a navrhovat odborně zdůvodněná opatření ke zvýšení připravenosti a odolnosti společnosti. Důraz je kladen na práci s odbornými a strategickými informačními zdroji, rozlišování ověřených skutečností a odborných odhadů, zohledňování nejistoty a aplikaci základních principů scénářové analýzy a strategického foresightu. Součástí je rovněž rozvoj schopnosti didakticky zprostředkovat vybraná aktuální bezpečnostní témata žákům základních a středních škol.
Student po absolvování předmětu: 1. Analyzuje hlavní faktory proměny současného bezpečnostního prostředí a vysvětlí jejich možné dopady na obyvatelstvo, veřejné instituce a fungování společnosti. 2. Analyzuje komplexní, souběžné a kaskádové bezpečnostní situace, identifikuje vzájemné závislosti mezi jednotlivými hrozbami a systémy a posoudí možné přímé, nepřímé a kumulativní dopady. 3. Vysvětlí koncept společenské odolnosti a posoudí význam institucionálních kapacit, sociální soudržnosti, důvěry, připravenosti a adaptivní schopnosti pro zvládání dlouhodobých nebo kombinovaných bezpečnostních problémů. 4. Vysvětlí základní principy zajišťování obrany České republiky, obranného plánování a operační přípravy státního území a interpretuje jejich význam v podmínkách současného bezpečnostního prostředí. 5. Rozliší základní složky ozbrojených sil České republiky, vysvětlí význam branné povinnosti a zálohy ozbrojených sil a posoudí možnosti a limity civilně-vojenské spolupráce a použití Armády České republiky při mimořádných událostech nevojenského charakteru. 6. Vysvětlí postavení a základní úkoly Ministerstva vnitra a Policie České republiky při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku a analyzuje jejich zapojení do integrovaného záchranného systému, krizového řízení a součinnosti s dalšími bezpečnostními aktéry. 7. Posoudí specifika ochrany měkkých cílů a navrhne základní preventivní, přípravná a reakční opatření odpovídající charakteru konkrétního objektu, činnosti nebo modelové situace. 8. Rozliší hlavní nástroje hybridního působení a analyzuje možné kombinované působení vojenských a nevojenských prostředků na stát, veřejné instituce a společnost. 9. Kriticky posoudí informační obsah související s bezpečnostními událostmi, identifikuje dezinformační, manipulační nebo syntetický obsah a vysvětlí možné dopady informačního působení a nástrojů umělé inteligence na rozhodování, důvěru a společenskou odolnost. 10. Vysvětlí možné společenské a systémové dopady závažných kybernetických incidentů na veřejnou správu, infrastrukturu, základní služby a obyvatelstvo a posoudí význam základních principů kybernetické odolnosti. 11. Rozliší stupně utajení a vysvětlí základní principy ochrany utajovaných informací, personální bezpečnosti a bezpečnostní způsobilosti, včetně rozdílu mezi oznámením pro stupeň Vyhrazené, osvědčením fyzické osoby a dokladem o bezpečnostní způsobilosti. 12. Využije základní principy scénářové analýzy a strategického foresightu při posuzování možného vývoje bezpečnostního problému, pracuje s nejistotou a formuluje odborně zdůvodněný závěr nebo doporučení. 13. Propojí poznatky o obraně státu, vnitřní bezpečnosti, hybridním působení, kybernetických a informačních hrozbách a společenské odolnosti při analýze komplexní modelové bezpečnostní situace. 14. Didakticky transformuje vybrané aktuální bezpečnostní téma do podoby přiměřené cílové skupině žáků a zprostředkuje je způsobem, který zachovává odbornou správnost, rozlišuje ověřená fakta, odborné odhady a nejistotu a podporuje odpovědnou práci s informacemi.
|
|
Předpoklady
|
Podmínkou zápisu do předmětu je úspěšné absolvování předmětu KAT/BEPS - Bezpečnostní politika státu. Předpokládá se orientace v základních pojmech, principech a nástrojích bezpečnostní politiky České republiky, ve struktuře a fungování bezpečnostního systému státu, v hlavních bezpečnostních hrozbách a v postavení a úkolech klíčových bezpečnostních aktérů. Student by měl být schopen pracovat s odbornými, právními a strategickými informačními zdroji a uplatňovat základní analytické a argumentační dovednosti. Předmět na tyto znalosti navazuje jejich aplikací při analýze současného bezpečnostního prostředí, komplexních bezpečnostních problémů a možností posilování odolnosti společnosti.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Seminární práce, Písemný test
Podmínky absolvování předmětu: 1. Minimálně 80% účast na seminární výuce. 2. Zpracování a úspěšné splnění skupinového seminárního výstupu formou analytického bezpečnostního briefingu k vybranému aktuálnímu nebo modelovému bezpečnostnímu problému a prezentace výsledků. 3. Úspěšné vykonání zkoušky. Seminární výstup zahrnuje analýzu vybraného bezpečnostního problému nebo modelové situace v širších souvislostech současného bezpečnostního prostředí. Studenti identifikují relevantní aktéry, hrozby, zranitelnosti, institucionální vazby a možné přímé, nepřímé a kaskádové dopady na obyvatelstvo, veřejné instituce a fungování společnosti. Podle charakteru problému posoudí význam relevantních nástrojů obrany státu, vnitřní bezpečnosti, civilně-vojenské spolupráce, ochrany obyvatelstva nebo dalších mechanismů zajišťování bezpečnosti. Při zpracování výstupu studenti využívají odborné, právní, strategické a další relevantní informační zdroje. Rozlišují doložené skutečnosti, odborné odhady a vlastní předpoklady, kriticky posuzují důvěryhodnost zdrojů a zohledňují nejistotu a možné alternativy vývoje bezpečnostní situace. Součástí výstupu je návrh a odborné zdůvodnění opatření směřujících k prevenci, připravenosti, reakci nebo posílení odolnosti. Seminární výstup zahrnuje také stručnou didaktickou transformaci vybraného aktuálního bezpečnostního tématu pro žáky 2. stupně základní školy nebo střední školy. Studenti formulují hlavní vzdělávací sdělení a navrhují jeho odborně správné, srozumitelné a věkově přiměřené zprostředkování s ohledem na citlivost bezpečnostních témat a odpovědnou práci s informacemi. Hodnocena je zejména odborná správnost, kvalita práce se zdroji, úroveň analýzy, identifikace systémových a institucionálních vazeb, práce s nejistotou a kvalita a proveditelnost navržených opatření. Zkouška: Zkouška probíhá prezenčně a zahrnuje písemnou, případně ústní část. Písemný test obsahuje 30 uzavřených otázek s jednou správnou odpovědí. - 28-30 bodů: A - 26-27 bodů: B - 24-25 bodů: C - 0-23 bodů: pokračování k ústní části zkoušky Student hodnocený v písemném testu stupněm B nebo C může požádat o vykonání ústní části. Při ústní zkoušce si student losuje otázku z předem zveřejněných tematických okruhů. Výsledná klasifikace je stanovena na základě celkového výkonu v písemné a ústní části zkoušky. Písemná část probíhá pod dohledem vyučujícího. Kritéria hodnocení seminárního výstupu a podmínky zkoušky jsou studentům zveřejněny předem. Při ověřování výsledků učení jsou respektována přiznaná opatření pro studenty se specifickými potřebami. Podrobná kritéria seminárního výstupu, tematické okruhy ke zkoušce a organizační pokyny jsou zveřejněny v LMS Moodle.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Balabán, Miloš; Pernica, Bohuslav a kol. (2015). Bezpečnostní systém ČR: problémy a výzvy. Praha.
-
Collins, Alan (ed.). (2022). Contemporary Security Studies. Oxford.
-
Danics, Štefan; Smolík, Josef; Strnad, Štěpán. (2024). Aspekty bezpečnostní politiky. Praha.
-
Karaffa, Vladimír; Hrinko, Martin; Zůna, Jaromír a kol. (2022). Vybrané kapitoly o bezpečnosti. Praha.
-
Kurfürst, Jaroslav; Paďourek, Jan (eds.). (2022). Za zrcadlem: Hybridní válka jako staronový fenomén mezinárodních vztahů. Praha.
-
Řehák, David; Martínek, Bohumír; Legierská, Petra. (2019). Ochrana obyvatelstva v kontextu aktuálních bezpečnostních hrozeb. Ostrava.
-
Vláda České republiky. Nařízení vlády č. 440/2024 Sb., o katalogu oblastí utajovaných informací. 2024.
|