|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Přírodní hrozby v systému ochrany obyvatelstva 2. Monitoring, predikce a výstražné informace 3. Meteorologické a hydrometeorologické hrozby 4. Sucho, nedostatek vody a požáry v přírodním prostředí 5. Povodně, povodňová rizika a ochrana před povodněmi 6. Geologické a geomorfologické hrozby 7. Biologické a kosmické přírodní hrozby 8. Dopady přírodních hrozeb, ekonomické škody a pojišťovnictví 9. Prevence, připravenost a ochranná opatření při přírodních hrozbách 10. Komunikace rizika a chování obyvatelstva při přírodních hrozbách 11. Případové studie přírodních mimořádných událostí v České republice 12. Případové studie významných přírodních katastrof v zahraničí Studijní materiály a podklady k jednotlivým tématům jsou studentům zpřístupňovány prostřednictvím LMS Moodle. Ve výuce jsou dále využívány veřejně dostupné mapové, meteorologické, hydrologické a výstražné informační zdroje.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Demonstrace, Aktivizující práce ve skupinách
- Semestrální práce
- 20 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 15 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 20 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty s hlavními typy přírodních hrozeb, mechanismy jejich vzniku, možnými dopady na obyvatelstvo a principy prevence, připravenosti a ochranných opatření. Pozornost je věnována zejména meteorologickým, hydrologickým, geologickým, biologickým a kosmickým hrozbám, interpretaci monitorovacích a výstražných informací a analýze vybraných přírodních mimořádných událostí v České republice i zahraničí. Samostatný důraz je kladen na povodňová rizika, systém ochrany před povodněmi a přímé, nepřímé a kaskádové dopady přírodních hrozeb. Předmět rozvíjí schopnost studentů analyzovat přírodní hrozby v kontextu ochrany obyvatelstva, posuzovat jejich důsledky a navrhovat přiměřená preventivní a ochranná opatření. Součástí je také rozvoj schopnosti srozumitelně komunikovat rizika a doporučené způsoby chování a didakticky zprostředkovat vybraná témata přírodních hrozeb žákům základních a středních škol.
Student po absolvování předmětu: 1. Vysvětlí základní pojmy hrozba, expozice, zranitelnost a riziko a rozliší hlavní skupiny přírodních hrozeb relevantních pro ochranu obyvatelstva. 2. Charakterizuje mechanismy vzniku a podmínky rozvoje hlavních meteorologických, hydrologických, geologických, biologických a kosmických přírodních hrozeb a vysvětlí jejich možné dopady na obyvatelstvo a území. 3. Interpretuje základní meteorologické, hydrologické a výstražné informace z relevantních informačních zdrojů a posoudí jejich význam a omezení pro připravenost a ochranu obyvatelstva. 4. Vysvětlí vznik a typy povodní a orientuje se v systému ochrany před povodněmi, zejména v úloze povodňových orgánů, povodňových plánů, hlásné a předpovědní povodňové služby a povodňových opatření. 5. Analyzuje vybranou přírodní mimořádnou událost z hlediska jejích příčin, průběhu, přímých, nepřímých a kaskádových dopadů, včetně ekonomických důsledků, a posoudí význam základních nástrojů prevence, zmírňování a přenosu rizika. 6. Navrhne a zdůvodní základní preventivní, ochranná a přípravná opatření odpovídající konkrétní přírodní hrozbě a podmínkám modelové situace. 7. Didakticky transformuje vybraný odborný obsah vztahující se k přírodní hrozbě do podoby přiměřené cílové skupině žáků, formuluje hlavní vzdělávací sdělení a navrhne vhodný způsob jeho zprostředkování. 8. Formuluje na základě odborně relevantních zdrojů srozumitelné a věcně správné doporučení pro chování při vybrané přírodní hrozbě a přizpůsobí jeho způsob komunikace konkrétní cílové skupině.
|
|
Předpoklady
|
Předmět nevyžaduje absolvování jiných vysokoškolských předmětů. Předpokládají se základní znalosti geografie a přírodovědných disciplín v rozsahu středoškolského vzdělání, zejména orientace v přírodních procesech a jevech ovlivňujících životní prostředí a společnost. Odborné pojmy, principy hodnocení přírodních hrozeb a souvislosti ochrany obyvatelstva jsou postupně rozvíjeny v průběhu výuky.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Seminární práce, Písemný test
Podmínky absolvování předmětu: 1. Minimálně 80% účast na seminární výuce. 2. Zpracování a úspěšné splnění seminárního výstupu zaměřeného na analýzu vybrané přírodní hrozby, mimořádné události nebo modelové situace a prezentaci výsledků. 3. Úspěšné vykonání zkoušky. Součástí seminárního výstupu je stručná didaktická transformace vybraného tématu pro žáky 2. stupně základní školy nebo střední školy. Student formuluje hlavní vzdělávací sdělení, navrhne způsob srozumitelného vysvětlení podstaty přírodní hrozby a doporučeného chování a zvolí vhodný příklad, modelovou situaci, mapový, obrazový nebo jiný informační podklad. Hodnocena je odborná správnost, práce s relevantními informačními zdroji, kvalita analýzy a přiměřenost didaktického zprostředkování zvolené cílové skupině. Zkouška: Zkouška probíhá prezenčně a zahrnuje písemnou, případně ústní část. Písemný test obsahuje 30 uzavřených otázek s jednou správnou odpovědí. - 28-30 bodů: A - 26-27 bodů: B - 24-25 bodů: C - 0-23 bodů: pokračování k ústní části zkoušky Student hodnocený v písemném testu stupněm B nebo C může požádat o vykonání ústní části. Při ústní zkoušce si student losuje otázku z předem zveřejněných tematických okruhů. Výsledná klasifikace je stanovena na základě celkového výkonu v písemné a ústní části zkoušky. Písemná část probíhá pod dohledem vyučujícího. Kritéria hodnocení seminárního výstupu a podmínky zkoušky jsou studentům zveřejněny předem. Při ověřování výsledků učení jsou respektována přiznaná opatření pro studenty se specifickými potřebami. Podrobná kritéria seminárního výstupu, tematické okruhy ke zkoušce a organizační pokyny jsou zveřejněny v LMS Moodle.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Adamec, Vilém; Kročová, Šárka; Folwarczny, Libor; Šindler, Jiří; Václavík, Vojtěch; Dvorský, Tomáš; Pagáč, Jiří; Žídek, Dušan. (2012). Ochrana před povodněmi a ochrana obyvatelstva. Ostrava.
-
Brázdil, Rudolf a kol. (2007). Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku. Brno, Praha, Ostrava.
-
Česká republika. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 2000.
-
Česká republika. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 2001.
-
Kukal, Zdeněk; Pošmourný, Karel. Přírodní katastrofy a rizika: příspěvek geologie k ochraně lidí a krajiny před přírodními katastrofami. Praha. 2005, ISSN 1213-3393.
-
Říha, Milan. (2018). Živelní pohromy. Praha.
|