|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Bezpečnost, bezpečnostní politika a bezpečnostní studia 2. Bezpečnostní prostředí, hrozby, rizika a Analýza hrozeb pro Českou republiku 3. Národní a bezpečnostní zájmy, moc a nástroje bezpečnostní politiky 4. Strategické myšlení a tvorba bezpečnostní politiky 5. Ústavní a právní rámec zajišťování bezpečnosti České republiky 6. Bezpečnostní systém České republiky a jeho hlavní aktéři 7. Bezpečnostní strategie České republiky a systém strategických a koncepčních dokumentů 8. Bezpečnostní rady, krizové štáby a civilní připravenost 9. Mezinárodní bezpečnostní systém a použití ozbrojené síly 10. NATO, Evropská unie a postavení České republiky v evropské bezpečnostní architektuře Studijní materiály, odborné, právní, strategické a koncepční dokumenty a další podklady k jednotlivým tématům jsou studentům zpřístupňovány prostřednictvím LMS Moodle.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující práce ve skupinách
- Semestrální práce
- 20 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 20 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 15 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je poskytnout studentům systematické základy bezpečnostní politiky státu a porozumění jejím teoretickým, právním, institucionálním a strategickým východiskům. Předmět seznamuje studenty se základními pojmy bezpečnostních studií, bezpečnostním prostředím, hrozbami a riziky, národními a bezpečnostními zájmy, nástroji bezpečnostní politiky a principy strategického myšlení. Předmět rozvíjí orientaci v ústavním a právním rámci zajišťování bezpečnosti České republiky, struktuře a fungování bezpečnostního systému státu, postavení jeho hlavních aktérů a úloze bezpečnostních rad, krizových štábů a civilní připravenosti. Pozornost je věnována také strategickým dokumentům České republiky, mezinárodnímu bezpečnostnímu systému a významu OSN, NATO a Evropské unie. Důraz je kladen na aplikaci získaných poznatků při analýze bezpečnostních problémů, kritickou práci s informačními zdroji, posuzování možných variant řešení a formulování odborně zdůvodněných závěrů. Součástí je také rozvoj schopnosti didakticky transformovat vybraná bezpečnostní témata pro žáky základních a středních škol.
Student po absolvování předmětu: 1. Vysvětlí základní pojmy, principy a vybrané teoretické přístupy bezpečnostní politiky a využije je při interpretaci konkrétního bezpečnostního problému. 2. Rozliší hrozbu, nebezpečí, riziko, expozici, zranitelnost a kapacitu a aplikuje tyto pojmy při základní analýze bezpečnostního problému. 3. Interpretuje základní principy a výsledky Analýzy hrozeb pro Českou republiku a vysvětlí její význam pro hodnocení rizik, připravenost a bezpečnostní politiku státu. 4. Analyzuje vybraný bezpečnostní problém z hlediska relevantních aktérů, zájmů, nástrojů, hrozeb, rizik a širších bezpečnostních souvislostí. 5. Vysvětlí vztah národních a bezpečnostních zájmů, strategických cílů, nástrojů a zdrojů bezpečnostní politiky a posoudí základní varianty postupu při řešení modelového bezpečnostního problému. 6. Orientuje se v ústavním a právním rámci zajišťování bezpečnosti České republiky a rozliší základní role a pravomoci ústavních orgánů a orgánů veřejné moci. 7. Charakterizuje strukturu bezpečnostního systému České republiky a vysvětlí postavení, základní úlohy a vzájemné vztahy jeho hlavních prvků. 8. Interpretuje Bezpečnostní strategii České republiky a další vybrané strategické a koncepční dokumenty a vztáhne jejich cíle a priority ke konkrétním bezpečnostním problémům. 9. Vysvětlí postavení, složení a základní úkoly Bezpečnostní rady státu, Ústředního krizového štábu, bezpečnostních rad a krizových štábů na úrovni kraje a obce s rozšířenou působností a rozliší jejich poradní, pracovní, koordinační a rozhodovací funkce. 10. Vysvětlí základní principy fungování Organizace spojených národů, NATO a Evropské unie v oblasti bezpečnosti a propojí národní a mezinárodní dimenzi bezpečnostní politiky České republiky. 11. Didakticky transformuje vybraný odborný obsah bezpečnostní politiky do podoby přiměřené cílové skupině žáků, formuluje hlavní vzdělávací sdělení a navrhne vhodný způsob jeho zprostředkování. 12. Kriticky posoudí relevanci a důvěryhodnost informačních zdrojů a na základě ověřených informací a provedené analýzy formuluje a odborně zdůvodní závěr nebo doporučení k vybranému bezpečnostně-politickému problému.
|
|
Předpoklady
|
Předmět nemá stanovené formální prerekvizity. Předpokládá se základní orientace v problematice ochrany obyvatelstva, bezpečnostních hrozeb a rizik získaná v průběhu dosavadního studia. Výuka vychází ze základní orientace ve společenském a veřejném dění a postupně rozvíjí schopnost pracovat s odbornými, právními a strategickými dokumenty, analyzovat bezpečnostní problémy, identifikovat jejich širší souvislosti a formulovat odborně podložené závěry.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Písemná zkouška, Seminární práce
Podmínky absolvování předmětu: 1. Minimálně 80% účast na seminární výuce. 2. Zpracování a úspěšné splnění skupinového seminárního výstupu formou bezpečnostně-politického briefingu k vybranému bezpečnostnímu problému a prezentace výsledků. 3. Úspěšné vykonání zkoušky. Seminární výstup je zpracováván ve skupině 3-4 studentů. Jeho cílem je aplikovat poznatky bezpečnostní politiky na konkrétní problém, pracovat s relevantními a ověřitelnými informačními zdroji, identifikovat klíčové aktéry a souvislosti, posoudit možné varianty postupu a formulovat odborně zdůvodněný závěr. Součástí seminárního výstupu je také stručná didaktická transformace vybraného bezpečnostního tématu pro žáky 2. stupně základní školy nebo střední školy. Studenti formulují hlavní vzdělávací sdělení, navrhnou způsob jeho srozumitelného zprostředkování a zdůvodní, které odborné informace je vhodné zachovat, zjednodušit nebo zasadit do konkrétního příkladu. Hodnocena je zejména odborná správnost, kvalita práce se zdroji, schopnost analýzy a argumentace, zdůvodnění závěrů, přiměřenost a věcná správnost didaktické transformace a aktivní zapojení členů skupiny. Zkouška: Zkouška se skládá z písemné části a v závislosti na dosaženém výsledku také z části ústní. Písemná část probíhá prezenčně pod dohledem vyučujícího a obsahuje 30 uzavřených otázek s jednou správnou odpovědí. - 28-30 bodů: A - 26-27 bodů: B - 24-25 bodů: C - 0-23 bodů: pokračování k ústní části zkoušky Student hodnocený v písemném testu stupněm B nebo C může požádat o vykonání ústní části. Při ústní zkoušce si student losuje otázku z předem zveřejněných tematických okruhů. Výsledná klasifikace je stanovena na základě celkového výkonu v písemné a ústní části zkoušky. Písemná část probíhá pod dohledem vyučujícího. Kritéria hodnocení seminárního výstupu a podmínky zkoušky jsou studentům zveřejněny předem. Při ověřování výsledků učení jsou respektována přiznaná opatření pro studenty se specifickými potřebami. Podrobná kritéria seminárního výstupu, tematické okruhy ke zkoušce a organizační pokyny jsou zveřejněny v LMS Moodle.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Adamec, Vilém; Řehák, David; Černá, Lenka. (2012). Základy organizace a řízení bezpečnosti v České republice. Ostrava.
-
Danics, Štefan; Smolík, Josef; Strnad, Štěpán. (2024). Aspekty bezpečnostní politiky. Praha.
-
Heffington, Steven; Oler, Adam; Tretler, David (eds.). A National Security Strategy Primer. Washington. 2019.
-
Zeman, Petr (ed.). (2002). Česká bezpečnostní terminologie: výklad základních pojmů. Brno.
|