|
Vyučující
|
-
Chmelík František, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
- Informační zdroje a jejich důvěryhodnost; nástroje pro správu referencí - Charakteristiky pohybové aktivity (PA), doporučení k provádění PA - Monitorování PA, možnosti, historie a současnost - Krokoměry, akcelerometry - Wearables - eHealth aplikace - IT nástroje pro projektové řízení - Online spolupráce, komunikace, sdílení dat - Příprava, prezentace, zveřejňování a sdílení výsledků projektu
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Demonstrace
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 14 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 20 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznamovat studenty s moderními technologiemi a aplikacemi sloužícími k monitorování a vyhodnocování úrovně pohybové aktivity a podpoře aktivního životního stylu.
Student se po absolvování předmětu orientuje v aktuálních problémech monitoringu pohybové aktivity. Dokáže objektivně zhodnotit klíčové vlastnosti nových technologických prostředků a aplikací určených ke sledování a vyhodnocování pohybové aktivity. Dále díky absolvování předmětu umí efektivně využívat informační a komunikační technologie pro získávání a zpracování relevantních informací, řízení a plánování projektové práce, týmovou komunikaci a prezentaci a sdílení výsledků projektů.
|
|
Předpoklady
|
Předpokládá se počítačová gramotnost na úrovni středoškolského vzdělání. Předmět je určen přednostně studentům FTK UP. Studenti jiných fakult si mohou předmět zapsat až během prvního týdne výuky, pokud to kapacita předmětu umožňuje.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozbor produktů pracovní činnosti studenta (technické práce), Systematické pozorování studenta, Seminární práce
Aktivní účasti ve výuce. Splnění průběžných úkolů. Aktivní zapojení do praktického výukového projektu. Seminární práce.
|
|
Doporučená literatura
|
-
& Hovenga, E. J. S. (2010). Health informatics: an overview. Amsterdam: IOS Press.
-
Hoyt, R. E., & Yoshihashi, A. K. (2014). Health informatics: practical guide for healthcare and information technology professionals. Raleigh, N.C: Lulu.
-
McGrath, M. J., & Ní Scanaill, C. (2014). Sensor technologies: healthcare, wellness, and environmental applications. New York, N.Y: ApressOpen.
-
Morr, C. E. (2014). Research perspectives on the role of informatics in health policy and management. Hershey, Pa: Medical Information Science Reference.
-
Noar, S. M., & Harrington, N. G. (2012). eHealth applications: promising strategies for behavior change. New York, N.Y: Routledge.
-
O'Carroll, P. W., & Ross, D. A. (2010). Public health informatics and information systems. New York, N.Y: Springer.
-
Perry, B. W. (2012). Fitness for geeks: real science, great nutrition, and good health. Sebastopol, Calif: O'Reilly.
-
Sazonov, E., & Neuman, M. R. (2014). Wearable sensors: fundamentals, implementations and applications. San Diego, Calif: Academic Press.
-
Středa, L., & Hána, K. eHealth a telemedicína: učebnice pro vysoké školy.
-
Swaim, D. (2012). Heart education: strategies, lessons, science, and technology for cardiovascular fitness. Champaign, Ill: Human Kinetics.
|